ČESKÝ JAZYK NEJEN PRO STUDENTY

ČESKÝ JAZYK nejen pro studenty - OBSAH:

5. Počátky v Čechách

-feudální řád
-společenský řád dán bohem, proto je neměnný
-společnost rozdělena na trojí lid: duchovní, páni, poddaní
-přesvědčení o naprosté závislosti na boží vůli
-ideálem je mučedník za víru nebo poustevník
-marnost a pomíjivost pozemského světa
-postupně se do tvorby zapojuje šlechta a měšťáci, pojímají náboženské motivy i humorně a satiricky

-nejstarší legendy –biblický text, postupem času se ale u autorů projevovala fantazie, a tak se přikláněli i k utajeným apokryfům – např. Nikodémovo evangelium (vypráví o jednom učedníkovi Krista, který zachytil Ježíšovu krev; tento motiv dal vzniknout pověstem o sv.grálu)

-písně, modlitby, náboženské drama (vycházející z náboženských obřadů; mysterie= pašijové hry = o Kristově utrpení; mirakula = zázračné hry), sotie(= karnevalové hry se světskou tematikou, satiry proti církvi a sociálním poměrům)

-počátky vzdělanosti, písmo, liturgický jazyk

-Cyril a Metoděj – pozváni na Velkou Moravu knížetem Rostislavem; Velká Morava se chtěla jazykově emancipovat

Cyril
-867 Velká Morava
-písmo
- hlaholice (písmo) – malá řecká písmena
- 1.spisovný jazyk (jazyk)– staroslověnština, uznána za liturgické písmo
- cyrilice (písmo) – jednodušší, velká řecká písmena

staroslověnština
- v Byzanci u Solun – slovanská komuna – z nářečí vytvořen liturgický jazyk

Metoděj
-moravskopanonský arcibiskup
-843 – byzantským císařem Michaelem III.
-pokřtil Bořivoje
-dílo – Život Konstantinův

-knihy – liturgické, světské – zvl. kroniky

-staroslověnská a latinská -> současně vznikají památky, česká až později
-zachované památky jsou v opisech

Staroslověnská literatura
-vývoj od 9. stol.; 863-11.stol.
-je spojena s šířením křesťanství
-Velká Morava
-863 – Cyril a Metoděj ze Soluně; překlady některých náboženských textů a bohoslužebných textů
-staroslověnština = stará církevní slovanština
-hlaholice – 1. slovanské písmo (malá řecká písmena)
-1. spisovný jazyk – staroslověnský jazyk
-cyrilice – jednodušší, vznikla později (velká řecká písmena)

MORAVA:
Kyjevské listy
- mešní zlomky
- texty používané na mši
- hlaholice – jediná hlaholická památka
- 10. stol.
- staroslověnsky – jediné v pův. znění
Proglas
- Konstantin
- předmluva k překladu Evangelia
- veršovaná
- důraz na význam knih
- Cyrilo-Metodějský program -> radši 5 slov ve srozumitelném jazyce než 10 tisíc slov nesrozumitelných -> obhajoba, že převádějí staroslověnský jazyk na liturgický

Legendy – autor Gorazd
- Život Konstantinův (filosoficky zaměřen, filosofické disputace, které vedl s nevěřícími, sestavení písma, misijní činnost v oblasti Ruska)
- Život Metodějův (stručnější, kompozičně prostší)
- Historické, životopisně zaměřené, bez přílišných nadpřirozených prvků
- Moravsko-panonské legendy = 2 životy
- ale méně zázračných prvků
- starosl. – pův. hlaholice -> cyrilice
- 10.stol.

-po smrti věrozvěstů pronikala do Čech latinská kultura, Metodějovi žáci vyhnáni z Čech
–zbylým střediskem staroslověnské kultury – Sázavský klášter (zal.r.1032 – pozdějším opatem Prokopem) – též pronikání latinské literatury do Čech

ČECHY
-Sázavský klášter:
§ Život sv. Václava
- 10. stol.
- ve staroslověnštině, hlaholice
- legenda
- jednoduše napsaná
- vražda sv. Václava, krev se nechtěla vsáknout do země…
- Václav patronem země, zastáncem národa

§ Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu
- 11. stol.
- překlad z latiny
- stylově náročnější, složitější

Pražské hlaholské listy
- 2. a poslední hlaholská památka
- zlomky církevních liturgických textů, jen fragmenty

Pateryk
- kniha otců

-zákoníky:
Zákon Sudniem ludiem novokáno
- právnické spisy určeny pro církev

Hospodine pomiluj ny
- nejstarší duchovní píseň
- ve své době plnila fci národní hymny
- konec 10. stol.
- Hospodine, smiluj se nad námi

-1097 – zrušení Sázavského kláštera, mniši byli vyhnáni Vratisavem II.

Latinská literatura
-10/11.stol. – 15.stol.
-vliv západní kultury – rozšiřování latiny
-literatura náboženská, bohoslužební účel
-knihy se opisují ve skriptoriích, mají skvělou úpravu
-církevní opisy

legendy
-Přemyslovci, Sv.Václav, Sv. Ludmila, Sv. Vojtěch, Sv. Prokop
-Kristianova legenda
- = Křišťanova legenda = Život a utrpení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
- konec 10. stol.
- latinsky, latinkou
- spekulace, že Kristián byl bratrem Vojtěcha
-Vita minor (o sv. Prokopovi)
-Verše o utrpení sv. Vojtěcha
-Vita Aurea = Zlatá legenda
- latinsky
- autor – Jakub de Voragine – italský kněz, biskup v Janově
-Legenda o sv. Václavovi
- pův. latinsky, přeložena
- napsal Karel IV.

Vyšehradský kodex
- korunovace Vratislava (1083)
- bohatá iluminace
- Evangelistář
- 2.pol.11.stol. (1085)
- latina, latinka

-dějepisná próza – kroniky
- kronika – chronos = čas (chronica)
- příběhy z dějin s nějakými skoky
- zesvětštění literatury
- literatura se nezabývá jen náboženskou tematikou = laicizace
- uspořádání v časovém sledu
- základy kronik – stručné záznamy o úmrtí členů nějaké korporace např. kláštera (nekrologia) nebo záznamy významných událostí (korunovace..) z letopisů
-anály
- letopisy
- je zde zaznamenán rok po roce

Kosmas
-církevní hodnostář pražské kapituly u sv. Víta
-diplomatické cesty – Itálie, Uhry, Německo
-vzdělaný
-požíval bohemica a bohemismy
-+1125
– Kronika česká
- Chronica Boemorum
- latinsky
- v próze s časoměrnými verši
- 1) pověsti – bájivé vyprávění starců, o příchodu Čechů, o Krokovi a jeho dcerách, o Přemyslu Oráči, o dívčí válce
- 2) hodnověrné zprávy svědků
- 3) co sám prožil
- iluminace – ilustrace obrázky v rukopisech, středověkých knihách
- iniciály – první písmeno (větší, obrázkové)
- psáno na pergameny
- psáno v hexametrech (6 daktylových stop)
- dílo je úkazem vítězství latiny nad staroslověnštinou
-Kosmasovi se snažili vyrovnat i další kronikáři – Kanovník Vyšehradský, Vincentius, opat Jarloch
-ze středověkého kronikářství se může Kosmasovi vyrovnat jen Zbraslavská kronika z poč.14.stol (rozšířil ji opat Petr Žitavský)

Počátky česky psané literatury
-13-14. stol.; do té doby ve zlomcích - glosy
-kláštery – centrum vzdělanosti (výuka kněžských dorostenců a šlechticů), vyšší vzdělání – katedrální školy, zřizované v sídlech biskupa
-kláštery – opisování středověkých knih, iluminace

Glosy
- překlady textů, věty
- vpisky
- poznámky v knize
- komentář

Bohemica
- slova česká v textu
- české jméno

Bohemismy
- přísloví

-první souvislá česká věta – 1.pol. 13.stol. v zakládající listině Litoměřické kapituly, úřední zápis (Pavel dal Bohu zem a ten 2. mu dal zem se 2 poddanými)

-dále duchovní a světské písně; duchovní modlitba, světské milostné… světská epika; spisy – eposy – Alexandreida, kronika Dalimilova

1)
Svatý Václave
- duchovní píseň
- 12. stol.
- 1.lit. památka

2)
Literatura 14. stol. – rozvoj česky psané literatury za Lucemburků, doba Karla IV.

-světci z doby Karla IV.
- Ludmila, Vojtěch, Prokop, Václav
- cizí – Kateřina, Vít

-2 typy tiskovin
- ROTULUS
- KODEX

-rozvoj české literatury (ale i lat., fr., něm.)
-rozrůznění tvorby – vzrůst knižní produkce
- duchovní, světská
- náročná (leg. O sv. Kateřině), přístupná (leg. O sv. Prokopu)
- nové literární žánry – u nás gotika, částečně přichází humanismus a renesance
- ironická literatura (Hádání…)
-soudobé legendy kupí často zázrak na zázrak, krvavé mučednické výjevy se střídají se scénami milostnými
-2 literární linie
- 1) konzervativní snahy zachovat starý pořádek
- 2) satiry napadající dobové zlořády, společensko-reformní snahy
-rozvoj žánrů :
duchovní lyrika – poč.14.stol.
- Kunutina modlitba (neznámý autor)
- Ostrovská píseň
duchovní epika - legendy –
- O Pilátovi (soudce, odsoudil Ježíše)
- O Jiřím
- O Dorotě
- O Anežce české
- O Jidášovi (zradil Ježíše)
- O sv. Alexiovi
- Mládí panny Marie
- 2.pol.14.stol. – vrchol legendární tvorby
- veršované legendy
– Legenda o sv. Kateřině (dívka, která se stala křesťankou, o své pravdě přesvědčila nevěřící, zemřela mučednickou smrtí – bičována; zaslíbila se bohu; chtěl ji ale panovník a poslal za ní 50 pohanů, aby ji odvedli od víry, místo toho ale oni podlehnou víře… je lámána na kole a sťata; cizí námět, složité symboly, náročná četba, vysoká literatura, jeden z největších skvostů)
– Legenda o sv. Prokopu (jednodušší forma, opat Sázavského kláštera, člověk, který se staral o chudé, vlastenecky zaměřené -> vyhnání z kláštera Němce holí; nízká literatura)
duchovní písně - lyrika
náboženské drama

světská literatura
- lyrika
- epika – kroniky, eposy

světské drama
satira
-rozrůstají se žánry
-laicizace literatury -> zesvětštění
-dělí se na vysokou a nízkou

-prozaické legendy – 2.pol.14.stol.
Pasionál
- od slova pasio = trpět
- Kniha o mučednících
- základem je sborník legend Legenda Aurea
- přeložený a upravený soubor legend

Vita Caroli – Karel IV.
- život Karlův – vlastní životopis – autobiografie
- nenapsal ji celou – asi 14 kapitol, 6 jich napsal jiný autor

Zbraslavská kronika

3)
Alexandreis - Alexandreida
- vznik podle latinské předlohy, která vznikla v Německu o Alexandrovi makedonském
- autor neznámý, ale zřejmě to je příslušník vysoké šlechty
- děj – život Saši Mak. – mládí, války… zemřel v Babylonu na zimnici (33let)
- 13.-14.stol.
- autor přizpůsobil českým poměrům – jména českých šlechticů, připodobňoval Sašu k českému králi Otakarovi II. (=ideální)
- zamyšlení nad smyslem života (jestli má cenu se za něčím hnát, když nakonec stejně zemřem)
- veršovaná, sdružený rým, osmislabičný verš
- výskyt i korunovace v Čechách
- česky, latinkou
- epos

Dalimilova kronika
- poč.14.stol. 1.česky psaná kronika, latinkou
- veršovaná, bezrozměrný verš (verše nestejné délky)
- autor neznámý, historickým omylem bylo autorství přisouzeno Dalimilovi
- autor pocházel ze šlechty, ale nižší, vlastenecká myšlenka, demokratické smýšlení, živé vlastenectví, píše to kvůli Čechům, národní tradice, vlastenecký charakter, politický
- od nejstarších pověstí až k nástupu Lucemburků, až do r.1314
- historicky nespolehlivá, autor si často vypomáhá svou fantazií
- začíná pověstmi – potopou světa, končí Janem Lucemburským; Oldřich a Božena (radši chudou Češku než bohatou Němku)
- čerpá z Kosmy

4)
Apokryf o Jidášovi
- matka ho pošle po řece v koši, protože je předurčeno, že zradí lidstvo, končí zaprodáním Ježíše

Spor duše s tělem
- pře se to hmotné s nehmotným, kdo je zodpovědný za to, jak se chováme

5)
Počátky dramatické tvorby, světské drama
-náboženské drama – hrálo se asi od 12.stol.
-klášter sv.Jiří na Hradčanech
– náboženské výjevy
– ze života Krista – v době velikonoc = velikonoční hry
– o mučení a vzkříšení Krista
– hráli je duchovní, postupně se do hry zapojovali učitelé a žáci (světské osoby)
-vznik světských scén – hrály se samostatně mimo klášter

Mastičkář
- ( 3 Marie)
- 3 ženy jdou ke hrobu Krista a chtějí ho pobalzámovat
- zachycuje scénu ze světového trhu, kde mastičkář prodává své zboží
- masti bez účinku – výdělek
- satira, parodie
- skladba zesměšňuje středověké podvodné lékaře – šarlatány
- výstižný obraz ze života městské chudiny
- parodie na víru v zázraky
- nechce útočit proti společenským poměrům, chce jen pobavit publikum
- fraška

Hra veselé Magdalény
- světice vystupuje jako lehká děva
- hra obsahuje 2 lidové písně

fraška
- typ komedie (ošklivost, hloupost)

6)
Žákovská tvorba
-vaganská – z lat. vagari=cestovat, toulat se
-vaganti - potulní studenti, kteří žebrali příspěvky na živobytí od bohatých
-žáci se živili svými výtvory
-témata – milostná, satirická(napadá privilegovanou vrstvu, šlechtu, ale vysmívá se i vlastní bídě), humoristická
-skladby české, latinské i českolatinské
-makarónský verš – 1 verš česky, druhý latinsky
-Lechov – žáci se zde chovali špatně

Demetrium Patiór (paciór)
- milostná báseň
- forma makarónského verše

Píseň veselé chudiny
- satirická báseň
- trpká nouze, která nutila studenty obstarat si živobytí žebrotou

Zanechme učení
- latinsky psaná báseň
- životní postoj studentů
- mladí si musí užít

Podkoní a žák
- veršovaná skladba
- forma sporu (hádky) mezi podkoním a žákem
- z konce 14. stol.
- ukazuje bídu sociálního postavení žáka i podkoního
- prudká disputace, zakončená rvačkou ukazuje neutěšenou bídu obou
- snaha pobavit publikum

Svár vody s vínem
- dialogické spory
- vynáší přednost obou nápojů

7)
Literatura měšťanská
-14.stol. – rozvoj
-satirický obsah, nedostatky společnosti, sociální satira

Hradecký rukopis
- podle města nálezu
- vznik satir kolem roku 1340
- 3 satirické skladby (2+1bajka)

§ Satiry o řemeslnících a konšelích
- 7 satir
- kritika řemeslníků (řezníci, pekaři, ševci) za špatnou práci a nepoctivost, městské úředníky (konšely) za úplatnost
- Řezník – když odkupoval maso, říkal, že není dobré, sám prodával horší maso za lepší, v zimě maso namáčel do vody – zmrzlo – vážilo víc

§ Desatero kazanie božie
- jak kdo překrucuje jednotlivá přikázání – nekrást, hlavně církev a šlechta; lidé přestupují přikázání)
- dobové nešváry
- nejedná se o zesměšňování Desatera

§ O lišce a džbánu
- veršovaná bajka o lišce, jak dala čápu zrní na talíř a on to nemohl sníst

8)
Literatura nauková – dějepisná próza
Přibík Pulkava z Radotína – Pulkanova kronika
- spolupráce Karla IV., je zde popsáno jeho dětství a první roky jeho vlády
- v latině, přeložena do ČJ
- dějepis

Klaret = Bartoloměj z Chlumce – Klaretovy slovníky
- vykládaly latinské názvosloví
- naučná
- Vokabulář – gramatický, gramatické názvosloví
- Bohemiář

9)
Literatura konce 14.stol.
1) dvorská lyrika
- milostné téma
- Záviš ze Záp (1. známý český hudební skladatel) – Závišova píseň
- Jměj se dobře srdéčko
- Milý, jasný dni (svítáníčka)
- Dřevo sě listem odievá

2) Próza
- Jan z Jenštejna (pražský arcibiskup, hudební skladatel) – O pravém šlechtictví (latinsky, demokratické názory o rovnosti všech lidí)
- Tkadleček
– určena pro náročnější publikum
– filosofická, odkazy na Ovidia, Vergilia, Aristotela, Sokrata, citáty z jejich děl
– narážka na jeho povolání
– ve formě sporu – milenec X Neštěstí mu vzalo milou
– alegorie – tkadleček alegorické postavení spisovatele
– milenec – citová stránka, nepřítel = rozum
– spor je jen záminkou ke kladení si otázek a filozofování o svobodě lidského jednání
– zvítězí rozum
– předloha – Oráč z Čech – Jan z Žatce; německá skladba, spor mezi Oráčem a Smrtí, která ho připravila o milovanou ženu
- Smil Flaška z Pardubic – Nová rada
– zvířecí alegorie
– 2100 veršů
– obrana soudobé šlechty
– mladý král lev (asi Václav IV.) si pozve na svou korunovaci různá zvířata, která mu mají radit, jak vládnout a zvířata tak činí podle vlastností, které jim jsou připisovány
– každou radu pronáší zvíře
– panovník má být dobrý, spravedlivý, dbát na pořádek v zemi, neubližovat lidem
– rady, které zvířata myslí konkrétně, skrytá kritika (nebýt prchlivý, aby se neopíjel)
– autor – obhájce feudalismu (pták)
– ve skladbě se vždy střídá opeřenec a čtyřnohý

-rytířské eposy
- zpracovány zahraniční látky, většinou západoevropské pověsti o králi Artušovi, Tristram a Izalda

-Trojánská kronika
- vypráví o trojské válce a jejích hrdinech
- líčí ale Troju jako středověké město
- o oblibě díla svědčí i fakt, že to byla první česká tištěná kniha (r.1468)

Karlova univerzita
-souhlas k založení – papež
-4 fakulty
-nejnižší – průpravná – svobodných umění (gramatika, rétorika, dialektika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie)
-scholastická metoda (při vyučování) – cíl – dokázat pravdivost křesťanské víry – scholastik Tomáš Akvinský
-vyšší fakulty: bohoslovecká, právnická, lékařská
-akademické hodnosti: bakalář, mistr (doktor)

4. Středověk v Evropě

-313 – Konstantin I. – právní uznání křesťanských obcí; šíření křesťanství, pronásledování nekřesťanů
-5.-15. stol.
-počátky středověké literatury souvisejí se zánikem západořímské říše a s formováním feudálních států a národních společenstvích
-11.stol. – laicizace literatury – lit. Se začíná oddělovat od církevní literatury, světská lit.
-zač. národních jazyků, vznik eposů..., původně keltský okruh (Artuš, Tristan a Izolda – zdvojování postav – T. si má vybrat tu pravou, zlatovlasá, hodná X běloruká zlá); u nás Epos o králi Markovi

základní rysy středověké literatury:
-základ feudální společenský řád a křesťanské náboženství
-křesťanství – základ světového názoru na středověkého člověka
-oslava ideálního středověkého šlechtice (rytíř a jeho ctnosti)
-hlavní zásada :
- představa o neměnnosti světa
- světový řád dán bohem (nemění se)
- bůh je středem všeho
- pozemský svět je pomíjivý, není nijak důležitý, důležitý je věčný, nadpozemský, život
- zobrazen ve vztahu s nadpřirozeným ideálem
- základní tematika – náboženská
- zdůrazňovala se f o r m a nad obsahem
- výpravná šíře, ale malé pochopení pro historické souvislosti nebo odlišnosti v některých údajích (např. Odysseus=hrabě, Alexandr Veliký=křesťanský panovník šířící víru mezi pohany..)
- důraz nebyl dáván na původnost; cílem básníka nebylo najít původní a dosud nezpracovanou látku, nýbrž již existující nově upravit

Na co se psalo?

- Papyrus – dovoz hlavně z Afriky – drahé; knihy v rotulu = svitky
- Pergamen – Pergamen = město v Turecku, kousek od Istanbulu – tam ho vynalezli; svitky, folio (přeložený pergamen); na 1 knihu padlo i celé stádo dobytka
- vynález papíru – Evropa – 13. stol. ; Čechy až 14. stol.

kodex
- špalek – obecný název pro knihu
- normální vázání knih

iluminace
- illuminácio = oslavení
- oslava postav tím, že je tam vymalovali

dělení středověké literatury:

1) církevní (duchovní)
-náboženská tematika
-díla psaná v latině, řečtině nebo staroslovenštině (duchovní jazyky)
-epika
- legendy (legire = číst) – hl.hrdina legendy je světec (člověk oddaný náboženské víře, který pro víru trpí a leckdy i zemře; byl ztělesněným ideálem věřícího)
- silná idealizace
- zázračné prvky (světec má uzdravující moc…)
-lyrika
- duchovní písně – hymny, žalmy
-náboženské drama

2) světská (laická)
-psána v národních jazycích
-hrdinská epika (rytířská)
- hrdina – rytíř – též silně idealizovaný
- oddanost vlasti, panovníkovi, bohu
- nejdříve důraz na jeho dobré vlastnosti : statečnost a oddanost, později je moudrý a chrání slabší; později stále častěji proniká do příběhů exotika a dobrodružnost
-dvorská lyrika
- milostná lyrika
- žena – ideál
- charakter služby ženě (rytíř slouží ženě, kterou miluje)
-městská literatura
- kriticky a satiricky zaměřena
- ukazuje na jevy běžného života

křesťansví
…
-přímým pokračovatelem judaismu (Starý Zákon)
-Kristus – z řec. christos = pomazaný
-posmrtný život je pro všechny, kdo v něj věří a řídí se Kristovým učením
-svatá trojice -bůh, syn, duch svatý

NOVÝ ZÁKON
-překlady do latiny, čj
-část bible, jež je pouze křesťanská
-byla původně napsána v řečtině
-pochází z 1.-2. stol.n.l.
-do své současné podoby sestavena v 5.stol.n.l.
-vztahuje se k životu Ježíše Krista, jeho učení, učení svatých apoštolů

1)
§ 4 evangelia
– 1.stol. - řečtina
– Matouš (atribut- anděl) – život a skutky Ježíšovy z čistě historického hlediska
– Lukáš (býk) – napsáno z velmi literárního, řeckého (helénistického) hlediska; pokračuje Skutky apoštolů, jež popisují šíření křesťanství i mimo Palestinu
– Marek (lev) – pravděpodobně první, používané jako zdroj pro Matouše a Lukáše; mohlo být určeno i pro nežidovské čtenáře
– Jan (orel) – více se tká učení, popisuje Ježíšovy činy a význam z duchovního hlediska
- evangelium = dobrá zpráva
- svědectví o životě Ježíše Krista
- synoptická(=jsou si podobná) evangelia – Matouš, Lukáš, Marek
- Jan – nepřímá pojmenování, obraznost, znaky – symbolická evangelia
- 10 postav z Evangelií: Matouš, Jan, Kristus, Marie, Josef, Jidáš, Tomáš, Pilát, Jan Křtitel, Petr, Pavel, Jakub, Šimon, Juda, Lazar, Máří Magdaléna, Herodés...

§ Skutky apoštolské (historická kniha)
- Autorem Lukáš
- Popisuje počátky církve v Palestině, přijetí křesťanství a Pavlovy misionářské cesty
- činnost učedníků apoštolů, šíření křesťanské víry

2) Epištoly
§ Pavlovy listy sborům – Římanům, Korintským, Efézským, Filipským...
§ Pavlovy listy jednotlivcům – Timoteovi, Titovi, Filemonovi
- epištola = list, dopis
- dopisy Ježíšových učedníků prvním křesťanským obcím
- listy sv. Pavla a ostatních, nastiňují určité události jeho osudu a dodávají odvahu
- výklad Kristova učení

3)
§ Obecné listy – Židům, Jakubův, Petrův, Janův, Judův
§ Prorocká kniha -> Zjevení sv. Jana (Apokalypsa)
- Autor, kterým může být Jan apoštol
- Popisuje vidění, proroctví a boží triumf soudného dne
- obraz posledního soudu lidstva
- konec světa, zkáza lidstva

opisy bible:
-opis bible trvá asi 1,5 roku
-opisovatel byl často odměněn statkem nebo vinicí
-iluminátor

-rukopisné knihy – jméno podle opisovatele nebo místa naleziště

- 1. stol. – hebrejsky v Palestině
- Vertus Latinas – 2. bible, latinská
- Vulgáta – sv. Jeroným přepracoval latinskou bibli a zaměřil se na to hebrejské
vulgární = lidový
zpracování, aby tomu rozuměli všichni lidé
- 13. stol. – Vulgáta byl opisována, vznikaly v ní chyby, vznik Soubor oprav textů Vulgáty
- 1360 – Drážďansko-leskovická bible – nejstarší celé české znění, 1. úplná, doba Karla IV., není dochována
- Melantrichova bible – soubor biblí vydaných Melantrichem – 1570; humanistická čeština
- Bible Kralická - několik dílů, konec 16. stol.
- Svatováclavská bible – 1715
- Bible Marie Terezie – 1780
- Velislavova bible – pol.14.stol.; iluminovaná (iluminované knihy vypadaly trochu jako komix – obrázky, pod nimi text)

liturgické knihy:
-1. knihy
-náboženské
-obřadní knihy
1) Evangeliář
- církevní a liturgická kniha obsahující výňatky z Evangelií (není tu
zjevení ani listy ani skutky)
- iluminována

2) Evangelistář
- výběr Evangelií, čtené při římskokatolických bohoslužbách

3) Graduál
- zpěvy při mši, od 9. stol. kánony

4) Kancionál
- zpěvník, sborník systematicky uspořádaných kostelních písní, často s notací

5) Žaltář
- žalmy, notace, iluminované

6) Kniha hodinek
- knihy denních modliteb, pro bohaté, ilustrované

7) Brevíř, Breviář
- kniha na celý rok zbožnosti

8) Misály
- mešní texty

9) Antifonář
- předzpěvy k přečítání žalmů - glosy

hrdinská a rytířská epika
-původně byly zpívány nebo přednášeny za doprovodu hudebního nástroje, později zapisovány

ANGLIE
-8-9. stol.
Beowulf
- staroanglický epos
- hrdina – rytíř Beowulf(nordický válečník), zabije příšeru, která sužuje město
- zápas hrdiny se zlem (obludy a drak)
- nakonec v zápase s drakem podléhá
- své poslání předává dalším
- znak – alegorie zla

FRANCIE
-9-11. stol.
-vznikaly různé cykly (soubory) skladeb
-Písně o činech
- asi 100 skladeb -> Karel Veliký -> Píseň o Rollandovi

Cyklus Královský
- centrální postava – Karel Veliký
- Píseň o Rolandovi
-11.stol.
– nejvýznamnější skladba
- veršovaná skladba
- jádrem skutečná událost
- děj: Roland se utkal v Pyrenejích s přesilou v 8. stol. proti španělským Arabům;
-1.část Ganelova zrada (Karlovo vojsko oslabit – do zadního voje dát nejlepší
vojáky, za to dostal 700 velbloudů naložených zlatem)
-2. část – přepadení zadního voje – bitva s přesilou v Pyrenejích, Rolanda
přemlouvá jeho přítel, aby zatroubil na roh a přivolal pomoc, ale Roland nezná
jinou povinnost než bojovat proti přesile za svého krále a jeho čest a klidně za to
i padnout; boj v průsmyku Rencevaux
-3. část – pomsta Karla Velikého, potrestání Ganelona

Cyklus bretonský
- skladby o králi Artušovi a jeho družině (rytíři od kulatého stolu)
- motiv svázán s biblí – podle apokryfů (= odvržené spisy na církevní schůzi před vydáním bible)
- Josef Arimatejský (bohatý) – pomáhá sejmout Krista z kříže, krev -> pohár, ten pohár schoval; Josef poskytne Kristovi hrob, který měl původně zakoupen pro sebe
- hledání grálu (=číše s Kristovou krví)
- neěrná žena Guinevra, čaroděj Merlin, rytíři : Lancelot, Parcibal, Lohengrin
- z keltské pověsti
- skladba o Tristanovi a Izoldě = ‚Zlatovláska‘
- vznik 12. stol. – zachovány zlomky 2 skladeb
- 19. stol. – Joseph Bédier – rekonstruoval skladbu a z těchto dvou napsal román o Tristanovi a Izoldě (Trstan dobyl pro svého strýce, krála Mara krásnou Izoldu; Tristan a Izolda nedopatřením vypili nápoj lásky určený pro starého krále– zamilovali se do sebe, pro oba to končí tragicky)
- Tristan je zavázán králi X je zamilován
- různá zpracování, různé závěry => většinou to Tristan neunese a zabije se

ŠPANĚLSKO
-pol.12.stol.
-Poema di mio Cid (Píseň o Cidovi)
- epos
- opěvuje udatnost španělského národního hrdiny Cida (přezdívka od maurů, vl.jm. Rodriger Díaz de Vivar), v bájích proti maurům
- láska k Chiméně; zabije jejího otce -> rozpor mezi láskou a údělem rytíře

NĚMECKO
-Píseň o Nibelunzích
- nejrozsáhlejší skladba, z keltské pověsti
- začátek – 13.stol.; základ pověsti mnohem starší
- hrdina – princ Siegfried a jeho krásná žena Kriemhilda
- Nibelungové – trpaslíci, kteří měli poklad
- princ byl zavražděn příbuznými (poddaný Burgundů Hagen zabil Siegfrieda), pomsta Kriemhildy na jeho vrazích, Kriemhilda si vezme hunského krále a svolává své bratry, aby vykonala pomstu

RUSKO
-Slovo o pluku Igorově
- 12. stol.
- epos
- není jasné, jestli byl napsán v té době
- vypravuje o vojenském tažení knížete Igora Svjatoslavice proti Polovcům; o jeho porážce, zajetí a útěku; Pláč Jaroslavovy předchází závěrečné pasáži Slova – Igorovu útěku ze zajetí
-Byliny
- ruské skladby
- nejslavnější je bohatýr Ilja Muromec
-Skladby o Alexandrovi
- různé verze od různých autorů
- nejznámější latinsky psaná báseň od Francouze Qualtera Castellionského – konec 12.stol.
- německá skladba od Ulrycha von Etzenbach – konec 13.stol.
- staročeská Alexandreia od neznámého autora

dvorská lyrika
-vznik – jih Francie – ušetřen válek

sonet
kancóna
- z ital. conzone = píseň
- je stará lyrická básnická forma
- vznikla v 12.stol. v Povence a severní Francii
- skládá se z 5-10 stejně stavěných strof (stancí) se stejným rýmovým schématem a krátké závěrečné strofy (congedo)
- pěstovali ji trubadúři a proslavili zejména Dante a Petrarca

znaky:
- pojem dvorská lyrika vznikl na jihu Francie a odtud se rozšíříl do Provence a na sever, kde se hlavně vyvíjel, hlavní rozvoj byl od 12. do 14.stol.
- trubadúři – básníci, obvykle chudí rytíři putovali,skládali, doprovázel je potulný hudebník – žakéř (=žongléř – z lat. Jakulátor) – předváděl písně s hudebním nástrojem, pomáhal truvérovi; byl to zpěvák, recitátor, předváděč
- ve Fancii truvéři od slova trouver=nalézat, hledat - Guillaume de Poitou, Marcabru, Bertrand de Born
- v Německu minnesengři – Walthervon der Vogelweide, Tannheuser
- rytíř usiluje o přízeň dámy, láska – nešťastná – opěvuje se provdaná žena (trubadúrská poezie)
- pastorely - pastýřské písně; hl. postavy – rytíř a pastýřka
- alba - jitřní písně; loučení milenců za svítání; podle Václava Hanky – svítáníčka
– v 2.pol.13.stol. dvorská lyrika pronikla i na dvůr Přemysla Otakara II. a Václava II., ale v německé tvorbě, nikoli v české; projevem gotiky, která se v té době začla na našem území šířit
– vznik na jihu Francie
– tematika této poezie – i látky přírodní a společenské, i ostrý satirický ráz
– často básníci z povolání, kteří mají svého mecenáše
– epištola – milostný dopis

-Román o růži
- 13.stol.
- dvorská lyrika
- alegorie – složitá symbolika
- básník je v krásné zahradě, chce utrhnout růži, ale nemůže kvůli trnům
- podobenství – růže=krásná dívka, do které je básník zamilován, ale nemůže ji mít, trny=je zadaná
- skládali 2 básníci – Chrétien de Troyes (nebo Meung) a Guillaume de Lorris

makarónská poezie
- mísení jazyků ve verších
- (latina – čeština; čeština – němčina, verš – verš)

městská literatura - satira

-O Bleduli a Hněduli
- kněz káže, že co člověk dá bohu darem, to se mu dvakrát vrátí; sedlák dal bohu svou krávu Bleduli, kněz ji přivázal ke své krávě Hněduli; Bledule chce domu, utíká s přivázanou krávou – sedlák má 2 krávy
-Román o Lišákovi
- zvířecí epos
- lišák = chytrý, napálí vlka
- satira na rytířství a církev
- staroslověnsky

-fabliaux
- epický žánr měšťanské literatury
- zesměšňuje hloupost

drama
-původně náboženská témata – hry vánoční, velikonoční...
-později hráli učitelé se svými žáky

ČESKÝ JAZYK NEJEN PRO STUDENTY