Česká literatura v počátcích národního obrození, ústní lidová slovesnost

Osvícenectví v české literatuře

§  České národní obrození je vyvoláno novým myšlenkovým
proudem, osvícenstvím.

§  osvícenectví se k nám rozšířilo z Francie, kde ho prosazovali
takzvaní encyklopedisté, autoři naučného slovníku „Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel“  Denis Diderot a D’Alambert, ale i Voltaire a
Rousseau.

§  osvícenství se vyznačuje snahou o postupnou likvidaci
feudálního systému a reformu společnosti.

§  tohoto cíle chce dosáhnout pomocí rozumu a vědy a
překonat tak náboženskou ideologii a absolutismus.

§  osvícenské ideje zasáhly i panovníky, reformy
prováděla Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku, osamostatnila
školství od církve a umožnila i prostým dětem získávat vzdělání

Národní obrození

§  společenské a národní hnutí od konce 18. st. (70.
léta) do počátku 19. st. (1/2 30. let)

§  snaha odčinit spáchané křivdy na českém národě
v době pobělohorské.

Josefínské reformy

§  staly se předpokladem pro vznik národního obrození

§  1781 zrušení nevolnictví

§  vydání tolerančního patentu (svoboda vyznání) –  mnoho                                                       emigrantů se mohlo vrátit

§  zavedení povinné školní docházky (škola přístupná i
pro chudé – zavedla jeho matka Marie Terezie )

§  zrušení jezuitského řádu

§  založení královské akademie věd

§  spisovným jazykem se stala němčina

Úkoly národního obrození

§  vytvořit novočeský spisovný jazyk

§  vytvořit českou národní vědu

§  zavést spisovný jazyk mezi lid

§  vytvořit novočeskou literaturu

Fáze národního obrození

1.      etapa

1. fáze  – od
70. let 18. st. do počátku 19. st.

2. fáze  – od počátku
19. st. do konce 20. let 19. st.

2.      etapa  – vyvrcholení obrozeneckých snah 30. –
50.léta 19.století

1. ETAPA

1. fáze – obranná

§  cílem bylo čelit germanizaci, zachránit a obnovit
český jazyk

§  vzorem byla veleslavínská čeština

§  byl zde zájem o českou kulturu a dějiny

A)  
Jazykověda

§  vydána byla Balbínova obrana českého jazyka a obrana
jazyka od Karla Ignáce Tháma

Josef Dobrovský (1753 – 1825)

§  jazykovědec a literární historik

§  narodil se v maďarských Ďarmotech

§  po studiích na 
teologické fakultě se stal načas ředitelem kněžského semináře, později
vychovatelem v šlechtických rodinách a nakonec vědcem  

§  absolvoval studijní cesty do Ruska a Švédska

§  zabýval se studiem nejstarších dějin

§  měl  skeptický
pohled na možnosti česky psané literatury

§  nedával se unášet vlasteneckými vášněmi

§  nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění

§  psal německy a latinsky, ale myslel česky

§  usiloval o ustálení rozkolísané jazykové normy

Dílo:

Zevrubná mluvnice češtiny

·     
1. vědecká
mluvnice

·     
byla zde
návaznost na humanistickou češtinu Kralické mluvnice

·     
příliš nevěřil ke
znovuzrození češtiny jako spisovného a literárního jazyka

·     
ustálil zde
jazykovou normu a analogickou opravu pravopisu, který platí dodnes

Základy jazyka staroslověnského

·     
1. vědecká
mluvnice staroslověnštiny

·     
staroslověnština
byla jazykem našich prvních literárních památek

Dějiny české řeči a literatury

·     
zachytil zde
dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury

·     
měl přísně kritický
vztah k faktům (byl osvícenec)

·     
oslavuje zde
český jazyk v době veleslavínské

Němcko – český slovník

·     
má 3 díly

B)   
Historie

§  vznik Královské české společnosti nauk (1774)

§  vznik Českého muzea (1818)

§  vznik Matice české (1831)

Gelasius Dobner (1719 – 1790)

§  propagátor kritické metody dějepisectví (přesně kdy,
kdo, co a jak?)

§  kritik Hájkovy Kroniky České

§  psal latinsky nebo německy

František Martin Pelcl (1734 – 1801)

§  první profesor českého jazyka na pražské univerzitě

§  na sklonku života psal česky

§  průběhem života dospěl od kritického pohledu na
budoucnost českého národa v pohled pozitivní

Dílo:

Nová kronika – měla
nahradit Hájkovu kroniku pravdivějším vylíčením české minulosti

C)  
Básnictví

Václav Thám (1765 – 1816)

§  policejní úředník

§  později se dává k divadlu

§  putuje po českém venkově.

§  seskupuje kolem sebe skupinu básníků

§  napsal padesát divadelních her

Dílo:

Básně v řeči vázané – almanach, který vydala skupina básníků, které
organizoval. Obsahuje hlavně básně starších autorů, překlady z cizí
poezie. Snažil se dokázat, že i před staletími existovala česká poezie

·       
divadelní hry

Břetislav a Jitka

Vlasta a Šárka

Antonín Jaroslav Puchmajer (1769 –
1820)

§  kněz

§  při studiu se seznamuje s J.Dobrovským

§  seskupuje okolo sebe skupinu básníků – “První novočeská básnická škola“

§  autor mluvnice ruštiny a pomáhal Dobrovskému  s jeho slovníkem němčiny

Dílo:

Sebrané básně a zpěvy – pět almanachů

Nové básně – tři
almanachy

Óda na Jana Žižku

Mluvnice jazyka cikánského

O hantýrce – mluva
zlodějů

Šebestián Hněvkovský (1880 – 1847)

Dílo:

Hněvín – epos,
ve kterém zachytil dávné české hrdinství

D)  
Divadlo

§  snaha zajistit pravidelné představení

§  úkolem bylo vychovat české herce, vytvořit české hry

§  divadlo mělo vliv na národní uvědomování lidu

První scény:

§  od r.1738 – v Kotcích německá opera a činohra

§  od r.1783 – Stavovské (Nosticovo) divadlo

§  česky jen výjimečně

První české divadlo

§  1786 – tzv.Bouda

§  toto divadlo organizoval Václav Thám

§  psal většinu her pro toto divadlo, ale kvalita těchto
her nebyla valná

§  divadlo se stalo centrem  Národního obrození

Repertoár:

·     
překlady klasiků
(Molliere, Shakespeare, Schiller)

·     
veselohry: Petr
Šedivý:   – Masné krámy a Pražští
sládci

·     
vlastenecké: Václav
Thám  – Břetislav a Jitka)

E) Novinářství

Václav Matěj Kramerius (1753 – 1808)

§  novinář a překladatel

§  založil  nakladatelství
Česká expedice

§  založil  Krameriovy královské české vlastenecké
noviny (dříve: Schönfeldské Pražské noviny, poté Pražské poštovské noviny)

§  upravoval 
starší díla pro lidové čtenáře (Mandevillův cestopis, Příhody Václava
Vratislava z Mitrovic)

2. fáze – útočná 

§  vliv napoleonských válek a národně-obrozeneckých hnutí
v Evropě

§  byl vypracován 1. novodobý český národně kulturní program

§  rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní
zásoby

§  je zde historismus (rehabilitace husitsví a
veleslavínské doby) a slovanský humanismus (propagace slovanské myšlenky)

§  jsou zde pokusy o zavedení časomíry a vzkříšení epiky

§  jedním z hlavních znaků je preromantické nadšení
a víra v budoucnost národa

§  umělci měli výchovně vlastenecké cíle

A) Literatura vědecká

Jozef Jungmann (1773 – 1847)

§  narodil se v Hudlicích u Berouna jako syn chudého
řemeslníka

§  studoval filozofii v Praze

§  při studiích na něm působil vlastenecký profesor
Stanislav Vydra

§  po studiích působil Jungmann jako profesor na gymnáziu
v Litoměřicích, později v Praze

§  soustředil kolem sebe pražskou vlasteneckou společnost

§  začínal jako básník Puchmajerovy družiny

Dílo:

Slovesnost

·     
napsal ji po
vládním nařízení, které umožnilo vyučovat v češtině.

·     
měla být teorií
literatury a zároveň slohovou čítankou s ukázkami z literatury,jak
cizí, tak domácí

Historie literatury české

·     
po Dobrovského
Dějinách je druhým pokusem o souhrnný obraz vývoje české literatury

·     
jedná se o
vylíčení politických a kulturních poměrů, stavu jazyka a literatury

·     
Na rozdíl od
Dobrovského, který viděl těžiště české literatury ve starších dobách, Jungmann
chápe obrození jako začátek nové epochy literatury

Slovník česko-německý

·     
má pět dílů

·     
Jungmann čerpal
ze všech dostupných pramenů (ze starší i novější literatury, z lidových řeči
a z jiných slovanských jazyků)

·     
zařadil sem také
své novotvary

Zápisky

·     
nebylo určeno pro
veřejnost

·     
podávají
svědectví o Jungmannových názorech, které ve své době nemohl projevit

Rozmlouvaní o jazyce českém

·     
kulturní program obrozenecké
generace

·     
zachytil zde
obraz nízké úrovně češtiny počátku 19. století

·     
vyjádřil zde, že
znakem příslušnosti k národu je užívání jeho vlastního jazyka

·     
na základě tohoto
díla vznikl první český časopis Krok
(záměr vytvořit první českou encyklopedii)

Oldřich a Božena

·     
1. česká romance

·     
 Pavel
Josef Šafařík (1765 – 1861)

§  slovenský spisovatel, který psal česky

§  byl evangelíkem

§  narodil se ve slovenském Kobeliavu

§  nejdříve působil jako profesor v Novém sadu
v Uhrách, ale cítil se nespokojený jelikož toužil po vlasti

§  později pracoval jako univerzitní knihovník
v Praze

§  i když žil v poloviční nouzi a strádání, odmítl
nabídku stát se profesorem na moskevské univerzitě

§  vzdal se také nabízeného místa na univerzitě ve
Vratislavi ve prospěch Čelakovského

§  proslul ve slavistice a v archeologii

§  v roce 1848 pronesl památnou řeč na Slovanském
sletu, v níž se dovolával svobody pro slovanské národy rakouské říše

Dílo:

Slovanské starožitnosti – vylíčil zde nejstarší dějiny slovanských národů a to
až do konce 1. tisíciletí. Ukázal, to že i Slované patří ke spolutvůrcům
evropské kultury

Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech
nářečích – v tomto díle
slovanské národy považoval za jeden národ, slovanské jazyky za nářečí.

František Palacký (1798 – 1876)

§  narodil se ve valašských Hodslavicích

§  jako pětadvacetiletý vzdělaný muž přišel do Prahy

§  sňatkem dosáhl hmotného zabezpečení a vlivného
postavení v národní společnosti

§  sympatizoval jak s Dobrovským, tak
s Jungmannem

Dílo:

Dějiny národu Českého v Čechách i na Moravě

·     
mají pět dílů

·     
nejdříve byly
psány německy, dokončeny byly v českém jazyce

·     
vykládá zde
dějiny do roku 1526

·     
dějiny zde
vykládá jako zápas němectví a slovanství 
(princip feudální proti principu demokratickému, vyzdvihuje dobu
husitskou)

·     
tímto dílem inspiroval
Smetanu, Jiráska, Alše, Myslbeka

B)   
Rukopisy

§  měly dokázat starobytnost naší kultury

§  měli posílit národní sebevědomí

§  inspirovali Zeyera, Smetanu, Alše, Mánesa

§  jejich nepravost byla definitivně prokázána až
v 80. letech 19. století a to Janem Gebauerem, T. G. Masarykem, Jaroslav
Gollem, Otakarem Hostinckým a Jaroslavem Vlčkem

Autoři podvrhů

Václav Hanka (1761 – 1861)

§  knihovník a archivář Českého muzea

§  byl vydavatelem staročeských památek a slovanských
lidových písní

§  ve vlastní tvorbě byl podprůměrným básníkem

Josef Linda (1789 – 1834)

§  byl novinář a talentovaný spisovatel

§  žil ve stálé bídě a nedostatku

Dílo:

Záře nad pohanstvem – čerpal z Hájkovy kroniky

Rukopis královédvorský

§  byl nalezen u Hradce Králové

§  jeho děj je kladený do 13 století

§  obsahuje epické (Záboj
a Slavoj, Čestmír, čerpající z mýtických dějin, Oldřich a Boleslav, Jaroslav, čerpající z historických dějin), lyrickoepické a lyrické básně

§  oslavuje především vítězství nad nepřáteli vlasti

§  byl přijat s velkým nadšením, dosáhl úspěchu i v cizině

Rukopis zelenohorský

§  byl nalezen u Zelené Hory

§  je kladen do 9. století

§  obsahoval krátký zlomek básně o staročeském sněmu a
skladbu Libušin soud o dědickém sporu
dvou bratří – Chrudoše a Šťáhlava

C) Literatura Umělecká

Jan Kolár (1793 – 1852)

§  slovenský spisovatel

§  narodil se v Mošovcích na středním Slovensku

§  dva roky jako student strávil v saské Janě, ale
tento pobyt ho velice ovlivnil

§  vytvořil myšlenku slovenské vzájemnosti

§  sblížil se s Jungmannem, Palackým a Šafaříkem

§  psal česky

Dílo:

Slávi dcera

·       
rozšířené vydání
prvotiny Básně

·       
Mína (jeho milá)
zde splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího
Slovanstva a provází básníka po slovanské pravlasti

·       
skladba obsahuje
Předzpěv a 5 zpěvů nazvaných podle řek protékajících slovanským územím

O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slovanskými
– představa kulturní vzájemnosti

Národnie zpievanky – sbírka lidové slovesnosti

D) Divadlo

Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859)

§  narodil se v Chlumci nad Cidlinou

§  působil jako profesor v Hradci Králové a
v Praze

§  psal hry rytířské a historické a pohádky

Dílo- veselohry:

Rohovín čtverrohý, Divotvorný klobouk, Hadrián
z Římsů

Zlí jelen – kritika
špatných lidských vlastností

Jan Nepomuk Štěpánek

§  autor veseloher a frašek

Dílo:

Čech a Němec

Lidová slovesnost

§  první zprávy o ústní lidové slovesnosti u nás –
14.stol.

§  pobělohorské období – úpadek literatury v češtině
–  rozvoj úst.lidové slovesnosti a
pololidová tvorba

§  základem jsou životní zkušenosti prostého člověka

§  druhy: lyrika,
epika, drama, próza

§  předává si ji lid na venkově i ve městech

§  předávají se pohádky, pověsti, průpovědi, přísloví,
hádanky, říkadla, v jiných zemích i hrdinské eposy

pohádky

§  lidový optimismus, realistické vztahy

pověsti

§  motivy proroctví

lyrika

§  vztah k přírodě, práci, lásce

§   hlavně: průpovědi,
přísloví, hádanky, říkadla

eposy

§  v Rusku, Francii (Píseň o Rolandovi)

pověsti

§  výhledy do budoucna spojené s očekáváním lepšího života

zobrazují různá období
lidských dějin 

balady

§  lyricko-epická báseň s pochmurným dějem rychlého
spádu, stručnými dialogy a tragickým zakončením.

loutkové divadlo

§  17.st. – Matěj Kopecký

Ústní lidová slovesnost  – největší lit. hodnoty té doby:
sociální písně – dochovala se jen
malá část

satira – Ti
sedláci ubozí

Blanická pověst

§  lidová hra se zpěvy – pol.18.stol.

§  evropská zvláštnost

§  Hra o sv.Dorotě

Sběratelé ústní lidové slovesnosti

František Ladislav Čelakovský (1799 –
1852)

§  sběratel lidové slovesnosti

§  narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře

§  studoval na gymnáziu v Českých  Budějovicích, poté filozofii v Praze

§  zabýval se studiem slovanských jazyků a lidovou
slovesností

§  pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií

§  poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu
v Praze, ale studia nedokončil

§  stal se vychovatelem a učitelem

§  1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich
přílohy Česká včela

§  zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou
zmínku o ruském carovi jako utlačovateli polského národa

§  poté žil ve stísněných existenčních podmínkách,
začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi

§  poslední léta před smrtí žil v Praze,kde také
zemřel

Dílo:

Mudrosloví národů slovanského v příslovích

§  obohacení poezie umělými lidovými písněmi

§  jedná se o tzv. ohlasovou  poezii – cítění lidu

Ohlas písní ruských  

§  látku k tomuto dílu sbíral z ruských bylin,
některé básně ale vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové
slovesnosti

§  dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají
povahu dávných bohatýrských zpěvů (začátek Ilja Muromec, konec Ilja Volžanín).

§  používá zde jména typických ruských hrdinů, jak je
znal z bylin, ale jejich povahu často změnil nebo jim připsal jiné činy

§  některým básním dal i časovou politickou náplň (Velká panychida, která vypráví o bitvě
před Moskvou za Napoleonských tažení do Ruska a o slavnosti za padlé bojovníky)

§  básně zobrazují život ruského lidu ve šťastných i
smutných okamžicích

Ohlas písní českých

§  na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi
krátkou dobu, za šťastné  a umělecké
pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období
autorova života 

§  Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu
z konce třicátých let

§  odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku
sbírky krátkým srovnáním

§  nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické
písně, které míří proti měšťáctví

Nejzdařilejší báseň
z českých Ohlasů:

Toman a lesní panna

Toman odjíždí za svou milou,
přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí  domek a v něm děvče, které vyznává lásku
nějakému muži. Toman pokračuje  do Doubravy.
Po cestě vidí  lesní pannu na jelínku.
Lesní panna ho utěšuje a odjíždí   spolu.
Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá  koně.

Úryvek:  

Švarný hochu, nezoufej,,

bujným větrům žalost dej!“

To když sladce zpívala,

v oči se mu dívala

lesní panna na jelenu,

Toman cítí v srdci změnu….

Literatura Podkrkonošská

Patrné listy nepatrných osob

§  napadá soudobé malicherné poměry české, zejména
literární společnosti

Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)

§  básník, sběratel lidové slovesnosti, vědec, překladatel,
vydavatel

§  narodil se v Miletíně v podkrkonošské
řemeslnické a písmácké rodině

§  studoval na  gymnázium v Hradci Králové

§  na Pražské universitě studoval filosofii a práva, zde
se také seznámil s Františkem Palackým, s nímž pak celý život
spolupracoval

§  jako sekretář Českého muzea sbíral ve venkovských
archivech studijní materiál

§  ve vědeckých pracích se zabýval národopisem a
vydáváním staročeských literárních památek

§  byl současník a přítel Karla Hynka Máchy, ale také
jeho protikladem

§  odmítal vzpouru proti osudu a společenským zákonům

§  svým dílem navázal na Čelakovského, ale zaměřil se na
nejstarší období našeho lidu a chtěl vytvořit obraz myšlení a zvyků našich
předků.

§  umírá v Praze

Dílo:

sběratelská činnost

české národní písně:

Prostonárodní písně a říkadla

pohádky:

Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských
v nářečích původních – např.
Dlouhý široký a bystrozraký, Zlatovláska

básnická činnost

Kytice z pověstí národních (1853)

§  náměty Erben bere z lidových bájí či pověstí, které
zpracovává  vlastní formou klasické
balady.

§  jsou zde pohanské motivy (balada Vrba), ale projevují
se už i křesťanské motivy, posmrtný život (balada Záhořovo lože).

§  je zde znázorněna barokní krajina (kaple, kostely,
les,…)

§  charakteristickým znakem jsou  : fatalismus, nepoměr viny a trestu, osudový
vztah matky a dítěte

§  má výchovný charakter

§  jazyk ovlivněn lidovou slovesností : prostá
přirovnání, krátké verše, častá citoslovce

§  13 balad :
Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den,
Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně

Jednotlivé balady: 

Poklad

§  žena dala přednost pokladu před dítětem

§  dítě se ztratilo

§  žena činila pokání

§  přesně za rok (na Velký pátek) dítě opět získala.

Svatební košile

§  dívka čeká na svého milého

§  ušila svatební košile

§  přišel pro ni jeho duch a lákal ji, aby šla k němu (na
hřbitov)

§  dívka však uteče.

Polednice

§  matka v zápalu vzteku přivolá na dítě polednici.

§  ta přijde a když odchází, dítě je zalknuté.

Zlatý kolovrat

§  král se zamiloval do prosté dívky, avšak její macecha
ho podvede a místo hodné Dory mu dá svou vlastní dceru a Doru zabijí a oddělí
jí nohy, ruce a oči.

§  v lese najde Doru starý pán a pověřuje svého pacholka,
aby odkoupil od zlé královny části Dořina těla za zlatý kolovrat, přeslici a
kuželíček.

§  Dora opět ožije a kolovrátek prozradí pravdu.

Štědrý den

§  krásné dívky Marie a Hana se dozví svůj osud (zjeví se
jim na hladině jezera)

§  Hana se do roka vdá, Marie umře.

Holoubek

§  mladá vdova se brzy po smrti svého muže zase vdá, ale
tíží ji vina

§  na pahorku, kde leží její muž, vyrostl doubek, na něm
sedává holoubek, který žalostně zpívá, až jí srdce pukne

§  žena skočí do řeky a utopí se.

Záhořovo lože

§  Záhoř je zločinec, vrah a lupič, kterému je dáno
vidět, jaké strašné lože na něj čeká v pekle, dostane strach a koná
devadesátileté pokání

§  bůh mu nakonec odpustí.

Vodník

§  i přes matčino varování (sen) jde dcera prát
k rybníku, táhne ji to k vodníkovi, ale jakmile  vstoupí do jezera, už se nemůže vrátit.

§  mají dítě, žena prosí, aby směla jít navštívit matku a
ukázat jí svoje dítě

§  vodník jí to povolí, ale musí tam nechat dítě.

§  matka však dceru nechce pustit zpět k vodníkovi

§  vodník dítě zabije.

Vrba

§  muž se trápí, že jeho žena v noci leží jak mrtvá.

§  dozvídá se, že se v noci jeho žena vtělí do vrby.

§  jde, a vrbu skácí, tím ale zabije svou ženu
definitivně

Lilie

§  umřela mladá panna, která chtěla být pochována
v lese

§  na jejím hrobě vyrostla krásná lilie

§  Lilii uviděl pán projíždějící lesem a nechal ji
vykopat

§  u něho se lilie opět promění v pannu, která však nesmí
přijít na slunce.

§  když je pán nucen odejet, jeho matka na ni nedá pozor
a dívka zahyne.

§  pán prokleje svou matku.

Dceřina kletba

§  dívka zabila své dítě, chce spáchat sebevraždu, své
matce odkazuje kletbu.

Věštkyně

§  umělá, formálně připomíná ódu

§  vlastenectví, věští slávu Prahy, prorokuje slavnou
budoucnost českému národu

překladatelská činnost

od Štítného –  Knížky šestery
od Komenského –  Labyrint
od Husa – Sebrané spisy

vědecká činnost

od Nestora přeložil  – Letopis
ruský
 

novinářská činnost

Pražské noviny

 Božena Němcová (1820 – 1862)

§  česká spisovatelka, sběratelka lidové slovesnosti

§  vlastním jménem Barbora Panklová

§  narodila se ve Vídni v rodině české občanky Terezie
Novotné a německého občana, panského štoly Hanze Pankla (sloužil kněžně
Zaháňské)

§  dětství a mládí strávila v kouzelném ratibořickém
údolí u České Skalice

§  chodila do školy v České Skalici, dnes je zde
muzeum Boženy Němcové

§  v 17-ti letech byla provdána za vlastence Josefa Němce
(o 15 let staršího, byl za své názory kárán), který pracoval jako úředník
finanční stráže

§  narodili se jim 4 děti – Hynek, Karel, Theodor,
Jaroslav, 

§  Josef Němec byl často překládán, Němcová často
cestovala s ním, což ovlivnilo její tvůrčí činnost.

§  seznámila se postupně  s Tylem, Erbenem, Fričem, Čelakovským, Raisem ,
od nich získala poznatky o české literatuře

§  po přeložení manžela do Domažlic začala sbírat lidovou
slovesnost

§  konec života Němcová prožila v Praze

Dílo:

Mezi pohádkami Němcové a K.
J. Erbena je rozdíl. Erben zachycoval původní podobu pohádek, ale Němcová je
přetvářela, domýšlela a zpracovávala kladněji.

Národní báchorky a pověsti (1845)

§  první sborník pohádek

§  hlavními myšlenkami jsou rovnost všech, vítězství
dobra nad zlem, spravedlivá vláda.

Slovenské pohádky a pověsti

§  Němcová je napsala  za pobytu na Slovensku.

§  odlišují se formou, slovo vypravěče je české, ale
přímé řeči postav jsou slovenské (snaha sblížit Čechy a Slováky).

Obrazy života slovenského

§  sebrány na Slovensku

§  jsou zde zachyceny slovenské zvyky, písně, kroje

Obrazy z okolí domažlického

§  protějšek k předchozímu dílu, vznikly za pobytu na
Chodsku (1848).

Babička (1853 – po smrti jejího milovaného synka
Hynka)

Základní dějovou osnovu
Babičky tvoří dvě pásma.První z nich ukazuje život na Starém bělidle
s příjezdem babičky a popisem jejího všedního dne. Pak se objevují vedle
členů Proškovy rodiny další lidé: mlynář, rýzburský myslivec, panský strážník
Mojžíš, bába kořenářka, bláznivá Viktora, paní kněžna atd. Druhé pásmo, které
pozvolna navazuje na první, popisuje přírodní dění během ročních období a
ukazuje život v jednotlivých fázích roku.

Pohorská vesnice

§  vystupuje zde kníže Hanuš Březenský, který je ještě
více zidealizovaný než kněžna v Babičce.

§  je zde ale realisticky vylíčen život venkovanů i
slovenští drotáry.

Chýže pod horami

§  vypráví o lásce bohatého měšťana – Čecha a o slovenské
gazdově družce

§  chtěla přispět ke sblížení Čechů a Slováků

§  Němcová ji považovala za velice důležitou, dala tuto
povídku do almanachu Máj pro budoucí generaci.

Divá Bára
Divá Bára se narodila za bouře, matka zemřela při porodu. Lidé ji neměli rádi,
protože byla jiná. Byla silná, prala se s chlapci a ochraňovala jednoho z nich.
Nebála se ničeho, nedbala na pověry. Bára měla přítelkyni. Ta měla úplně jinou
povahu. Báru měl rád i pan farář. Bářinu přítelkyni chtěli rodiče sezdat s
bohatým starým pánem. Ona však milovala jiného. Bára šla jednou za maminkou
myslivce pro koření a přenocovala tam. Uviděl ji myslivec a zamiloval se do ní.
Viděli se ještě na tancovačce, kde si ji vyvolil za tanečnici. Všechny na ni
žárlily. Bára vymyslela plán, jak postrašit nápadníka své přítelkyně. Ten se
polekal a upustil od sňatku. Lidé pronásledovali strašidlo a když zjistili, že
je to Bára, zavřeli ji do márnice. Ta začala hořet a vysvobodil ji myslivec a
odešli spolu.

Karla

Karla a její přítelkyně
Hanička vyrůstaly vedle sebe, měly se rády, ale jak vyrůstaly, začaly se sobě
odcizovat, protože Haničce se zdálo, že je Karla divná a že ji k ní něco
přitahuje. Také jí přišlo divné, že ji nikdy neviděla nahou. Když se začal  o ni někdo ucházet, Karla tomu nebyla ráda.
Když chtěl dát někdo  Haničce polibek,
dupla mu Karla na nohu.  Když přijeli
verbovat na vojnu, oblékla se Karla do vojenského a nechala se odvést.

Matka vydávala Karla za
dívku, protože chtěla zabránit tomu, aby šel na vojnu a jako jeho otec
padl.   

V zámku a v podzámčí

§  nejkritičtější povídka

§  je zde realisticky zobrazen život poddruhů.  

České pohádky:

Maryška

Noční stráž

Čert a Káča

Princ Bajaja

O Smolíčkovi