HISTORICKÁ BELETRIE
V první polovině 20. stol. stagnuje, v druhé polovině dominuje. První polovina 20. století
historie spíš doplňkem tvorby.
Karel Nový (1890 – 1980) – představitel sociálního a politického románu, román Atentát – sarajevský.
Ivan Olbracht (1882 – 1952) – socialistický realista, dílo Ze strarých letopisů – adaptoval Jiráskovi Staré pověsti české, Biblické příběhy – adaptace Starého zákona, román Dobyvatel – zpracoval Prescottovy Dějiny dobytí Mexika
Vladislav Vančura (1891 – 1942) – obdivoval renesanci, pokusil se o český dekameron – Luk královny Dorotky,Markéta Lazarová (1931) – román na oslavu nespoutané a vášnivé lásky
Obrazy z dějin národa českého – psané za okupace, nedokončené, měli povzbudit národní sebevědomí
František Křelina – projevil se za války katolickou orientací v románech Klíče království, Dcera královská, Blahoslavená Anežka česká
Jaroslav Durych (1886 -1962) – rozvíjel barokní tradici
Bloudění (1929), Větší valdštejnská trilogie, novela Menší valdštejnská trilogie – rekviem z roku 1930 – období pobělohorské hodnotí jako bloudění lidských duší ve tmě světa, od něhož bůh odvrátil svou tvář, pokus o nový typ historické prózy – vyraznější básnicky a psychologicky
od konce 30. let – Miloš Václav Kratochvíl – povídka Bludná pouť, román Osamělý rváč, Král obléká halenu – využívá historické látky ke konfrontaci se současností
František Kupka – novela Skytský jezdec a Karlštejnské vigilie
romány Palečkův úsměv (1946), Palečkův pláč (1948) – zachycuje atmosféru doby po roce 1945
František Kožík – Největší z pierotů (1939) – biografický román
Josef Toman – Don Juan (1944) – biografický román
Po roce 1945
literatura se na krátkou dobu diferencuje
M.V.Kratochvíl, Antonín Zápotocký – vyložit národní historii jako klíč k současnosti
Vladimír Neff – pentalogie Sňatky z rozumu – rodinná sága
Miroslav Hanuš – Osud národa – dvoudílný román o historických osobnostech
J.Toman – Po nás potopa – pokus o vystižení dobového Říma za Tiberia a Caliguli ¨
V.Kaplický – Kladivo na čarodějnice – inkviziční procesy na šumpersku v 17. století
Alexej Pludek – Faraonuv písař
Karel Michal – Čest a sláva – tragická groteska, pamfletický přístup
Václav Erben – Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad – apokryfy
F.Kožík – Josef Mánes, Jsem vánočnímu stromu podoben (1993) – o Těsnohlídkovi, forma biografického románu
Norbert Frýd – literatura faktu – dílo Císařovna
M.V.Kratochvíl – literatura faktu – Evropa tančila valčík
Poslední období
Jarmila Loukotková, Ludmila Vaňková, Jiří Šotola, Bohumil Říha, Oldřich Daněk, Čestmír Jeřábek, Alena Vrbová,….