VÁLKA VE SVĚTOVÉ LITERATUŘE

Stendhal

(1783–1842) Francouzský romantismus, přechod mezi romantismem a realismem;
psychologická próza
román
Kartouza parmská – příběh mladého šlechtice, dějiště v Itálii a v bitvě u Waterloo; intriky, pokrytectví, tragický konec

Lev Nikolajevič Tolstoj

(1828–1910)
Ruský realismus,bohatý spisovatel,šlechtic.*Jasná Polana,na svém panství experimentoval s poddanými-reformy
historický román –
epopej
Vojna a mír (4dílný)-začátek-Napoleonovo tažení do Ruska,taktika spálené země
.Skut.postavy-Napoleon,Kutuzov,
románové postavy-Andrej Bolkonskij,Piere Bezuchov,Nataša Rostová-bohatá,prostá dívka .Oba se do ní zamilují.AB-švihák,PB filosof.AB umře ve válce,PB si vezme Natašu
psychologický román
Anna Karenina láska A. Kareniny k mladému důstojníku Vronskému,AK se nudí,odchází s Vronským, končí sebevraždou (skok pod vlak)

Henryk Sienkiewicz

(1846–1916) Realismus v Polsku
trilogie
Ohněm a mečem,
Potopa,
Pan Wołodyjowski (boje Poláků proti ukrajinským kozákům v 17. stol.; milostný motiv: tragická láska Zbyška z Bogdanče k Danušce, dceři Juranda ze Spychova)

Adam Mickiewicz

(1798–1855)
Polský romantismus
básnická povídka
Konrad Wallenrod – téma národně osvobozeneckého boje; Litevec v postavení velmistra řádu německých rytířů se obětuje, aby pomstil svůj národ

Romain Rolland

(1866–1944) poezie ve Francii,
představitel demokratické literatury,psal prózu i dramata,r.1915 Nobelova cena
novela
Petr a Lucie – založena na kontrastu: hrůzy války × vysněný svět dvojice milenců, problémy války × rozvíjející se cit lásky; lyrické, poetické ladění příběhu, shakespearovský motiv; dějiště – válečná Paříž, od ledna do března 1918;osmnáctiletý student Petr z měšťanské rodiny se setká v metru s dívkou Lucií.Musela z existenčních důvodů opustit studium malířství a vydělávat.I přes vzájemné sympatie na ně dopadá tíživá situace války a to,že má Petr za půl roku odejít na frontu.Tragický konec: společná smrt v kostele sv.Gervaise při náletu(spadne na ně sloup)
 obžaloba nesmyslnosti války

Henri Barbusse

(1873–1935) francouzský prozaik a publicista,dobrovolník na frontě,po válce založil levicovou organizaci a časopis Clarté (Jas)
román
Oheň-protiválečný,podtitul Deník bojového družstva,autor jako řadový voják-dobrovolník zachytil autentické prožitky 1.sv.války.Nemá ústředního hrdinu,střídání válečných bojů a úvah jednotlivců,jejich chování v bitvách i v zázemí.Vrchol románu-družstvo téměř celé padne v boji,živí hledají mrtvé kamarády a raněné odtahují na obvaziště

Antoine de Saint-Exupéry

(1900–1944) francouzský hrabě, letec v 2. světové válce,novinář
4 letecké příběhy:
Kurýr na jih
Noční let-tato dvě díla se blíží románu,první psal v Africe,druhé v jižní Americe
Země lidí-soubor statí a článků,úvah
Válečný pilot

Erich Maria Remarque

(1898–1970) vl.jm. Erich Paul Remark,němec,prozaik,válku prožil jako řadový vojín.Před fašismem emigroval do Švýcarska a USA,po válce zpět do Švýcarska,kde zemřel.Zachytil citovou a myšlenkovou krizi mladé generace vytržené válkou z normálního života.
generační román
Na západní frontě klid (ironický název) –motto:Pokus podat zprávu o generaci,která byla zničena válkou,i když unikla jejím granátům.Vypráví o osudech studentů gymnázia (hl. postava Pavel Bäumer), kteří se pod vlivem propagandy profesora sami přihlásili jako dobrovolníci na frontu.Prožívají výcvik plný šikanování a poté běsnění na frontě.Pavel postupně ztrácí své přátele,nastupují stále mladší rekruti.Při jedné akci je zraněn do nohy Pavlův přítel Katzinski.Odnáší jej na zádech do bezpečí,aby mohl být ošetřen,avšak na místo ho dopravil již mrtvého,protože Katzinského zasáhla střepina do hlavy.Pavel nachází ve válce také smrt.A to v den,kdy se z hlášení dozvídáme,že je na záp.frontě klid.
volné pokračování –
román
Cesta zpátky – ukazuje morální a politický rozklad v Německu.Zážitky z války vedou k vnitřní prázdnotě a vykořeněnosti
román
Tři kamarádi-příklad krásného přátelství,ozývá se nástup fašismu.
román
Jiskra života-děj se odehrává v německém koncentračním táboře před koncem 2. světové války
román
Miluj bližního svého-o německých emigrantech za 2.sv.války
romány
Vítězný oblouk,
Černý obelisk,
Čas žít,čas umírat-o německých vojácích na vých.frontě v Rusku
román
Nebe nezná vyvolených-po skončení války ve Švýcarsku.Hl.hrdinové jsou Lilian,nemocná TBC,automobilový závodník aj.

Lion Feuchtwanger

(1884–1958) Němec,židovský spisovatel německy píšící.1933 emigrace do Francie,pak do USA.
trilogie
Čekárna-
Úspěch,
Oppermannovi,
Exil-popisuje meziválečné Německo a útěk před Hitlerem do zahraničí
volná trilogie
Lišky na vinici,
Bláznova moudrost,
Goya-zabývá se historií,kdy moc byla víc než pravda a právo

Bertolt Brecht

(1898–1956) Němec,dramatik,režisér,divadelní teoretik.Před nacismem uprchl do USA.Po válce se vrátil do Berlína.Zakladatel epického divadla
divadelní hry:
Žebrácká opera
Strach a bída třetí říše
Matka kuráž a její děti-děj se odehrává za 30-ti leté války,kde markytánka Anna Fierlingová putuje s vozem za švédskými vojsky.Má 3 děti a chce je ochránit před válkou (Etlief,Švajcar,Katrin).Putuje po celé Evropě.Přichází o majetek,upadne do zajetí.Postupně ji válka připraví a všechny děti.Diváci v hledišti vidí ve válce zlo,zatímco matka kuráž vidí ve válce zdroj obživy.

Ernest Hemingway

(1899–1961) Amerika,prozaik,nositel Nobelovy ceny,1918 jako dobrovolník u sanitních vozů.Po 2.sv.válce žil v Havaně na Kubě,měl rád doutníky.Zdravotní potíže a deprese ho přivedly k sebevraždě
román
Sbohem, armádo-poručík,Američan Frederik Henry bojuje jako dobrovolník na italsko- rakouské frontě a je raněn.V lazaretu se seznámí s ošetřovatelkou Catrin a zamilují se do sebe.Uzdraví se a vrací se zpět na frontu,kde je omylem považován za zběha.Uprchne z vězení a s milou prchá do neutrálního Švýcarska.Tam Catrin při porodu umírá.Dílo kritizuje nesmyslnost války
román
Komu zvoní hrana-mladý Američan Robert Jordán bojuje ve Španělsku proti fašistům.Při vyhození mostu je smrtelně zraněn a zachrání své druhy z partyzánského oddílu.Před zraněním se zamiluje do dívky Marie.Každý z nás je součástí lidstva a smrt člověka nám nesmí být lhostejná
novela
Stařec a moře-kubánský rybář Santiago při lovu na moři bojuje o holé živobytí.Po dvoudenním zápase chytí velkou rybu,ale na cestě zpět je napaden žraloky.Úlovek je znehodnocen,přesto se nesmíme nikdy vzdát.

Michail Šolochov

(1905–1984) Rus,nositel Nobelovy ceny za mír
novela
Osud člověka-odráží Velkou vlasteneckou válku.Hl.postava je Andrej Sokolov,který ve válce upadl do německého zajetí,podařilo se mu však utéci.Rodina mu zemřela ve válce a Sokolov zůstal sám.Začal pracovat jako řidič na kolchoze.Potkával malého pouštěného chlapce.jednou na něj zavolal jménem (Váňa) a chlapec si myslel,že je jeho otec.Jeho pravý otec odešel na frontu dávno a Váňa si ho již nepamatoval a matka zahynula.Sokolov si ho tedy vzal za syna.Avšak způsobil na kolchoze nehodu a musel odejít.Celý příběh vypráví spisovateli při čekání na přívoz.
4dílný román
Tichý Don (1928 40): zachytil tragické osudy konzervativního kozáka Grigorije Melechova na pozadí občanské války, která se v Rusku rozpoutala po VŘSR.

Alexandr Fadějev

(1901 – 1956) zobrazil v románu Mladá garda hrdinství komsomolců, kteří v organizaci Mladá garda v Krasnodonu (Ukrajina) organizovali sabotáže, rozšiřovali letáky, shromažďovali zbraně apod. Nedlouho před příchodem Rudé armády byli zradou odhaleni a většina z nich zahynula. Román vychází ze skutečné události.

Boris Polevoj

(1908 – 1981) ve svém románu
Příběh opravdového člověka na postavě letce – stíhače Alexeje Meresjeva zobrazil velké hrdinství člověka. Také tento příběh vychází z osudu skutečné postavy letce Meresjeva. Alexej byl sestřelen nad nepřátelským územím. Byl raněn do obou noh. 18 dní se plazil lesem, až se dostal ke svým. V nemocnici mu museli amputovat části obou noh. Alexej se pak naučil chodit i tančit na protézách a posléze se vrátil opět k letectvu. Alexej byl hrdina, ale tím opravdovým člověkem byl také komisař Vorobjov, který v nemocnici, ač sám velmi těžce raněn, povzbuzoval Alexeje k životu.

Anna Seghersová

(1900 – 1983) za války žila v exilu, po válce v Mexiku, pak v bývalé NDR
román
Sedmý kříž (1942): Z koncentračního tábora uprchne sedm vězňů, šest vězňů je brzy dopadeno a pověšeno pro výstrahu na platany upravené jako kříže. Nechytili jediného vězně, jeden kříž tedy zůstal na apelplace prázdný a stal se pro vězně symbolem odhodlání k odporu proti fašismu a solidarity lidí.
román
Tranzit: vypráví o německých emigrantech ve Francii

Norman Mailer

(1923 – ) americký prozaik a publicista; za války sloužil dva roky v jihovýchodní Asii
román
Nazí a mrtví (1948): dodnes nejlepší americký román s tematikou 2. svět. války. Děj se odehrává na fiktivním ostrově v Tichomoří, kolektivním hrdinou je průzkumná četa, bojující proti Japoncům. Základní dějová linie, kterou tvoří pochod čety napříč ostrovem, válečné útrapy vojáků a jejich boj o přežití, je přerušována retrospektivními vstupy věnovanými minulosti postav. Autor ve svém díle vyjádřil krutost, nesmyslnost a absurditu války. V mezní situaci se obnažují i konflikty způsobené důvody rasovými a národnostními.

Joseph Heller

(1923 – ) americký prozaik a dramatik; 2. svět. války se účastnil jako pilot amerického válečného letectva román
Hlava XXII (1961): protiválečný satirický román; děj se odehrává na konci 2. světové války ve Středozemním moři. Hlavní hrdina, kapitán válečného letectva Yossarian /vysl. joserjen/, se marně snaží dostat z válečné mašinerie, neustálých startů v bombardovacím letadle, a tím pocitu ohrožení vlastního života i života přátel. Bouří se proti nesmyslnostem vojenské byrokracie, jejichž ztělesněním je tzv. hlava XXII. Je to soubor absurdních nařízení a předpisů, které vedou např. ke stálému zvyšování povinného počtu letů i ke zbytečným ztrátám životů. Yossarian se vyhýbá vojenským povinnostem, jak se dá, až konečně volí útěk od své jednotky a uzavírá při osamělém bloudění válkou zničeným Římem „separátní mír“, který je mu východiskem z absurdní válečné situace. Román je plný situační komiky, ironie, satiry, nonsensů a černého humoru, je někdy srovnáván s Haškovými Osudy dobrého vojáka Švejka.

Alberto Moravia

(1907 – 1990) prozaik, dramatik, filmový kritik Do 2. světové války se proslavil romány existencialistického ladění, jejichž společným rysem je pocit odcizení a neschopnost opravdového vztahu mezi lidmi: např.
Lhostejnost,
Nuda,
Pohrdání,
Neposlušnost.
V poválečném období byl ovlivněn neorealismem – obohacuje svou tvorbu tématy z lidového prostředí a náměty válečnými.
román
Římanka
román
Horalka: Děj románu se odehrává v letech 1943 – 44, kdy se v Itálii hroutil fašistický režim a země byla postupně obsazována spojeneckými vojsky. Hlavní hrdinka románu římská hokynářka prchá se svou dospívající dcerou před válečným běsněním do chudého horského kraje, Ale ani tam neunikne válečným hrůzám; přijde o všechny úspory, nejbližší přátelé hynou v boji proti Němcům, dcera je znásilněna marockými vojáky z řad postupující americké armády. Hrdinka však dále zápasí o lásku a vzájemné porozumění. Po strastiplném putování se matka s dcerou vracejí do Říma a pokoušejí se o nový život.

Boris Pasternak

(1890 – 1960) básník a prozaik;
dostal Nobelovu cenu, ale pod vlivem štvavé sovětské kampaně ji odmítl proslavil se
románem
Doktor Živago (Itálie 1957, Rusko 1988): podává obraz pohnutých osudů ruské inteligence v době revolučních převratů, obnažuje stalinské deformace, které vedou až k ničení mravních hodnot i lidských životů. Doktor Jurij Živago k historickému dění zaujímá vztah velmi osobní, hodnotí je z hlediska lidské mravnosti, krutost bělogvardějců odmítá stejně jako teror rudých. Živago se stal v deseti letech sirotkem, román začíná pohřbem jeho matky. Vystudoval, stal se lékařem, ale věnoval se také literatuře. Oženil se s Toňou, narodil se jim syn. Zanedlouho musel jít do války. V nemocnici, kde léčil, se setkal s Larou, ženou svého spolužáka. Vzniklo mezi nimi citové pouto. Během občanské války se Živago stal zajatcem partyzánů, u kterých musel pracovat jako lékař. Uprchl odsud do Juratina, kde předtím s rodinou žil, kde se také setkával s Larou. Lara s dcerou odjíždějí k čínským hranicím. Živagova žena Toňa, která si myslela, že je mrtev, odjela do Francie. Živago odjíždí s Lařiným mužem do Moskvy a získává práci. Zakládá novou rodinu, ale brzy umírá v tramvaji na srdeční infarkt. Epilog doplňuje Živagův osud vyprávěním dvou jeho přátel, poslední část románu tvoří

Thomas Mann

(1875 – 1955) prozaik a esejista, nositel Nobelovy ceny; stejný osud jako bratr, ale vrátil se do Švýcarska, zemřel v Curychu psal povídky, novely a romány:
novela
Mario a kouzelník je varováním před fašismem. Číšník Mario najde odvahu zastřelit kouzelníka – šarlatána (symbol fašismu), který ponižuje a ničí ostatní.