TVAROSLOVÍ

1. Ve slovenštině zpravidla není zvláštní tvar pro 5. p.2. Infinitiv má vždy příponu -ť (chytiť, viesť).3. 1. os. sg. přít. času má vždy koncovku -m (bojím sa, budem, kúpem sa, počujem, nesiem).4. V pl. je pro všechny rody jediný tvar příčestí min. s koncovkou -i (stromy padali, ženy spievali, srdci sa roztekli)5. Ve všech osobách podmiň. zp. je tvar by (bol by som, bol by si, bol by, boli by sme, boli by ste, boli by) SKLADBA1. Při vykání se užívá pomocného slovesa i příčestí minulého vždy v tvaru 2. os. pl. (Už ste, susedka, dávno neboli u nás. Čo ste, otecko, hovorili?)2. Ve slovenštině je jiná slovesná vazba než v češtině. (zúčastniť sa na niečom (něčeho), všímať si nieco (něčeho), vážiť si niečo (něčeho)). SLOVNÍ ZÁSOBA1. Ve slovní zásobě k sobě mají čeština a slovenština blízko. Rozdíly bývají mnohdy jen v hláskové podobě (nie = ne, dom = dům, nájsť = najíst).