Zvuková stránka jazyka

ČESKÉ HLÁSKY– fonetika – zkoumá zvukovou stránku jazyka, tvoření a charakter výsledného zvuku- fonologie – zkoumá funkční platnost fónických jednotek v určitém jazyce, o významotvornosti hlásek (pere, bere)- ortoepie – stanoví pravidla spisovné výslovnosti – hláska – základní stavební prvek řeči, zaznamenává se písmeny (literami)- fonémy – zvukové prvky schopné rozlišit význam slov (zabývá se jimi fonologie; v češtině 36, tj. 10 samohlásek, 25 souhlásek, 1 dvojhláska) – soustava českých hlásek:a) samohlásky (vokály): 10 fonémů » 14 grafémů (a, á, e, é, ě, i, í, o, ó, u, ů, ú, y, ý)- podle vodorovné polohy jazyka: přední (i, í, e, é), střední (a, á), zadní (o, ó, u, ú)- podle svislé polohy: vysoké = zavřené (i, í, u, ú), středové = polozavřené (e, é, o, ó), nízké = otevřené (a, á)- dvojhláska (diftong) – spojení dvou samohlásek v jedné slabice: ou (louka) + au, eu ve slovech cizího původu nebo v citoslovcích