Kritický realismus v české literatuře

· v 2. pol. 19. st. se začal projevovat nedostatek kulturního a politického života v českých zemích, a také zaostávání některých vědních oborů za ostatními evropskými nírody· Snahy o nápravu – znovu otevřený boj za nepravost rukopisů (Jan Gebauer, T.G. Masaryk)- encyklopedické snahy (Ottův slovník naučný)- časopisy zaměřené na vědu, politiku (Atheneum, Čas)- vznik České akademie věd· literatura : realismus se plně nerozvíjí jako v ostatních zemích, jen částečně (nezachycuje celou společnost, ale jen kousky, úlomky); rozvíjí se hlavně ve věděVesnický román a povídka :Božena Němcová – narodila se ve Vídni, dětství prožila v ratobořickém údolí u České skalice, nejvíce na ni zapůsobila její babička Magdaléna Novotná, v 17 letech se na nátlak matky provdala za Josefa Němce, uvědomělého a někdy drsného vlastence; za pobytu v Praze na ni zapůsobil lékař Čejka (vzdělaný překladatel z románských jazyků) a Nebeský – ti ji seznámili s literaturou, zapůsobil na ni pobyt na Chodsku, vkládala naděje do r. 1848, ale po tomto období ji zastihly strasti – nedostatek financí, smrt syna, necitelnost manžela; v tomto období vzniká Babička; o utopickém socialismu ji poučoval básník a filozof F. M. Klácel, angažovala se do vlasteneckého hnutí (setkávala se s mladými), podnikala cesty na Slovensko, které důkladně poznalaBabička – únik od bolestivé přítomnosti do vzpomínek, čerpala ze svých vzpomínek, ale i z pobytu na Chodsku, neusilovala o životopisný román, ale o zobrazení zvyků a života prostých lidí, zobrazila mravně a ideálně dokonalého člověka, život na Starém bělidle ve 4 ročních období, protiklad idilického života rodiny Proškových a života panské společnosti na zámkuPohorská vesnice – harmonizace vztahů mezi šlechtou a venkovským lidemV zámku a v podzámčí – kritické, zachyceny rozpory mezi vesnickou lidskostí a šlechtickou sobeckostí, nelidskostí