Literarura 1969-1989:

· počátek 70. let – období normalizace, všichni museli vyjádřit souhlas se vstupem vojsk, s antichartou a volbami· úpadek literatury – r. 1970 musí zaniknout Svaz spisovatelů, díla pravicových autorů jsou vyřazována z knihoven (Čep, Havel, Procházka, Kohout, Kundera, Vaculík …)· r. 1972 byl založen nový Svaz českých spisovatelů, který se však skládal jen z komunistů a podprůměrných autorů, s pouze minimem hodnotných jmen· z časopisů vycházela jen komunistická Tvorba a Literární měsíčník, vedený normalizátorem O. Rafajem· vznikala nová disidentská literatura, opisování strojopisů, bytová divadla, debaty a schůzky spisovatelů …· literatura se rozdělila do tří proudů : 1. Oficiální literatura ubohé kvality, 2. samizdatová česká literatura a 3. exilová tvorba (Škvorecký, Diviš, Lustig, Kundera …)· povědomí rezignace zčeřila hrstka odvážlivců, podepivše Chartu 77 (Havel, Patočka, Hájek)· jisté uvolnění po nástupu Gorbačeva r. 1985, Svaz spisovatelů mohl opět vydávat svůj literární časopis