Jednota intimního a občanského v básnické tvorbě Jana Nerudy

Jan Neruda– život prožívá na Malé Straně, má chudé dětství, studuje na akademickém gymnáziu v Praze později studoval práva a filozofii, vystřídal mnoho zaměstnání např. byl učitelem na gymnáziu-pracoval v redakcích: v Národních Listech-cestoval, v 60. letech se účastní vlasteneckého života jako organizátor-jeho osobní život je ale smutný – provází ho dvě nenaplněné lásky k Anně Holinové a Karolině SvětléDÍLO:Hřbitovní kvítí– jeho 1. básnická sbírka- nebyla přijata, protože se vyhýbala tehdejšímu pojetí života, kritizovala život a literaturu, objevuje se v ní jízlivost, ironie a skepse- Neruda vyjadřuje svůj kritický přístup ke společnosti, je proti „panenskému písemnictví“, užívá tzv. nahých slovKnihy veršů– patří do intimní lyriky- oddíly: Otci (vztah Nerudy ke svému otci byl chladný ale dobrý), Matce (měl k ní vřelý vztah), Anně, Básně příležitostnéPísně kosmické-sbírka básní, jsou radostnější a byly dobře přijaty-obrací svou pozornost k přírodě a vesmíru, básně jsou jednodušší a úsměvné (např. Jak lvové bijem o mříže)Prosté motivy– básnický deník zachycující Nerudův život (oddíly: jarní, letní, podzimní a zimní)Balady a romance-vrcholné dílo Jana Nerudy, které má význam pro budoucnost, propracoval baladu a romanci-jsou to básně biblické, legendární, věnující se obecně lidským vztahům a českému národnímu životuZpěvy páteční-sbírka vlasteneckých básní, vyjadřuje v nich svou lásku k vlasti-vydány po jeho smrti, srovnává zde utrpení Krista s utrpením českého národa