Česká literatura do doby husitské

· 2. pol. 9. st., Velká Morava – vyspělé zemědělství, kultura, na rozmezí vlivu kultur byzantské na východě a latinské na západě· Rastislav – Velká Morava byla ohrožována východofranskou říší, která si ji chtěla podmanit pod záminkou šíření křesťnství, proto r. 862 vyslal posly k byzantskému císaři Michaelovi, aby mu poslal křesťanské věrozvěsty, kteří by měli blízko ke slovanské kultuře a jazyku a prostě a jednoduše by učili velkomoravský lid· r. 863 – příchod bratrů Konstantina (později přijal mnišské jméno Cyril) a Metoděje na Velkou Moravu, oba pocházeli ze Soluně, kde se mluvilo slovanským nářečím, přinesli již přeložené náboženské textystaroslověnština – makedonský dialekt z okolí Soluně, dobře srozumitelný mezi všemi Slovanyhlaholice – písmo podle K. a M., upravená řecká abeceda, foneticky přesně vystihovalo staroslověnštinu; cyrilice – vyvinula se z hlaholice, základ azbukyProglas – veršovaná předmluva k evangeliu, právo člověka na vlastní bohoslužebný jazykŽivot Konstantinův a Život Metodějův – podrobné životopisy obou, jejich názory a obhajoby vlastních jazyků všech národů· po Metodějově smrti odchází jeho žáci do okolních zemí, část přišla do přemyslovských Čech10. st. – staroslověnština začíná přejímat znaky latiny, ale ještě existují vedle sebe11. st. – latina nekompromisně vytlačovala staroslověnštinu, posledním útočištěm pro ni byl Sázavský klášter (založen r. 1032)· vznik legend o světcíchLegenda o sv. Václavu – napsaná brzy po Václavově smrtiŽivot a umučení sv. Václava a babičky jeho sv. Ludmily – konec 10. st., autor je mnich