Julius Ovidius Naso (43 pnl. – 18 nl.)

– jeden z nejnadanějších básníků – Proměny (Metamorfózy) – mytologická poezie- vyprávění 250 řeckých a římských bájí, jejichž společným znakem je motiv nějaké proměny (např.: Nymfa Dafné, která odmítá lásku Apollóna, se promění ve vavřín. Pyšná nymfa Niobe se promění v plačící kámen.Sochař Pygmalion vytvoří sochu dívky, zamiluje se do ní a socha oživne. ) – druhé nejvýznamnější Ovidiovo dílo je spis s názvem Umění milovat – elegie z vyhnanství – Tristia Publius Vergilius Maro (70 – 19 pnl.) – svou tvorbu zapojil do doby Augustových snah o upevnění moci – Zpěvy pastýřské Zpěvy rolnické– obě díla zobrazují venkovské prostředí, lásku k venkovu, k rodné zemi (navazuje na řecké idyly) – epos Aeneis [éneas] – na oslavu Augustova rodu- Aeneis, syn bohyně Venuše, opustí po pádu Tróje svou vlast a dojde po mnoha letech bloudění se svou družinou do Latia. Zde po boji s místními vládci položí základ pozdější římské moci. (Vláda Aenea je z vůle bohů, Aeneis je statečný, má úctu k bohům a k národům à je vzorem)