Nářečí – dialekty

– místně a zeměpisně odlišné Þ rozdíly ve slovní zásobě, hláskosloví, tvarosloví– v současnosti zejména na venkově v mluvě starších – nářečí se stírají vlivem školy, sdělovacích prostředků, rozmachu dopravy a snadného pohybu obyvatel- pozůstatky:▫ v Čechách v okrajových oblastech (chodské, podkrkonošské)▫ na Moravě, větší rozdíly (hanácké – střed, moravskoslovenské – JV, lašské – SV Mor. a Slezsko)▫ nadnářeční útvary = interdialekty – rozdíly mezi nářečími se stírají, přetrvávají nářeční znaky společné větším oblastem (interdialekt hanácký, lašský), obecná čeština = interdialekt český – nejdůležitější, na většině Čech i na Moravě, vyvíjí tlak i na spisovný jazyk ▫ sociální diferenciace češtiny– rozdíly ve slovníku a frazeologii, nemají vlastní gramatikua) profesní mluva – mluva různých povolání (zednické pojmy: fanka, šalovat, kalfas; počítačové pojmy: odbouchnout, sejvnout)b) slang – mluva zájmových skupin, emocionální zabarvení ▫ myslivecký – pírko, slechy, světla, brva▫ studentský – koule, puma, matyka▫ sportovní – meruna, banánc) argot – mluva deklasovaných společenských vrstev, jazyk lidí okraje společnosti, některé výrazy přešly i do obecné češtiny (káča, prkenice, špicl, fízl, šlehnout si)