Národní obrození

· poč. 18. st. až r. 1780 (vláda osvícenského panovníka Josefa II.) – nejtěžší krize české literatury, vrcholí protireformační snahy, jezuitská cenzura, pálení knih > úpadek české tvorby, pouze propagační jezuitská literatura pro nejširší masyosvícenství – pokrokové hnutí kladoucí důraz na rozum a odstranění feudálních přežitků, náboženská svoboda, rovnost lidí- vláda Marie Terezie a Josefa II. – toleranční patent, zrušení nevolnictví a jezuitského řádu, zavedení školní docházky· Za vlády Josefa II. – mohutná germanizace, nebyla ustálena žádná pravidla spisovné češtiny, jedinými nositeli české psané slovesnosti byl venkovský lid a maloměšťanstvo, místy také česká šlechta1. Fáze – 70. léta 18. st. až přelom 18. a 19. st.; základy české vědy, podpora šlechtyJosef Dobrovský – vystudoval teologii, vychovatel, stal se z něj vědec; hledá holou a čistou pravdu, i když je nepříjemná, píše česky i latinskyDějiny českého jazyka a literatury – vývoj jazyka spojený s vývojem literatury, nejvýše hodnotí dobu veleslavínské češtinyZevrubná mluvnice jazyka českého – vzor ustálené spisovné češtiny pro celé národní obrození, základy české prozódie (základna pro verš 19. st.)Základy jazyka staroslověnského – zakladatel slavistiky, posílení národního sebevědomí· mnoho knih určených pro lid s osvícenskými názory a zásadami, seznámení s reformami· rytířské povídky zasazené do českého prostředí, cestopisné a dobrodružné knihy· časopisy a noviny, dějepisná tématika