Perská a čínská literatura
PerskáÁbul Quásim Mansúr Firdausí z TúzuŠáh-náme – Osudy perských národů. Základ pro pozdější evropské dobrodružné romány.Júsuf NízámíSedum Obrazů – Nejslavnější poslední – Chamse (Pateřice). Setkáváme se zde se slovanskou princeznou, lyrický epos, základ středověkého romantického eposu.
Čínská
Barvitá, jemná, lyrická, propojená s filosofiíLi Po – Pijácké verše a přírodní lyrikaTu Fu – Opak. Pesimistický, rozpadající se císařství.KonfuciusPotulný čínský filosof. Racionalista a humanista. Jeho filosofie vyhovovala střední vrstvě. Chtěl harmonizovat společnost. Ideálem ušlechtilý člověk a osvícený panovník. Lidským cílem by mělo být konání dobra. Jeho učení je obsaženo v knize Hovory (napsali ji jeho žáci).Buddha = ProbuzenýZ aristokratické rodiny, putuje po Indii a po dosažení Probuzení se stává učitelem věřících.Učení založené na 4 pravdách. Spása spočívá v Nirváně (dosáhne se jí potlačením žízně po životě). Hlásal také, že je nutné odstranit dělení lidí na kasty.
Taoismus
Založil ho Lao-c‘ (autor spisu Tau-te-t’ing=Cesta a její síla). Ideálem je splynutí s Tao – oproštění se od všeho světského. Zásadou bylo do ničeho nezasahovat. Chtěli se ztotožnit s přírodou. Ideálem byl mudrc, který odejde do samoty a rozjímá.
