Rukopisy – český preromantismus

Důraz na vše národní. Honba za starou literaturou.Rukopis Královédvorský a Zelenohorský1817 – Václav Hanka objevil ve věži kostela ve Dvoře Králové rukopis. Asi z 13. stol. Příběhy z dob Sámovy říše, Jaroslav, epos o pobití Tatarů u Olomouce. Veřejnost nadšena, přijal je i Dobrovský.1818 – Do muzea anonymně poslán další rukopis (zelenohorský). Skladba Libušin soud, Sněm. Dobrovský je označil za padělek, všichni se od něj odvrátili. Za padělatele označil Václava Hanku a Josefa Lindu. Spor o pravost rukopisů. Splnily svůj úkol – povznesly český národ a inspirovaly umělce (Myslbek, Aleš, Mácha, Smetana, Mánes, Jirásek, …) Ján KollarProfesor slovanských starožitností.O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slovanskými – podle něj se dělí slovanské jazyky (ruština, polština, …).Slávy dcera – Básnická skladba, 645 sonetů, 5 dílů a předzpěv (psán časomírou). Obrací se k slovenskému národu – má se přimknout k Rusku. Názvy zpěvů podle slovanských řek – Sála, Labe, Rén, Vltava, Dunaj, později přidal Léthé, Acheron (řeky podsvětí). V prvních třech zpěvech setkání s Mínou (dcera slovanské bohyně Slávy poslaná na svět, aby Slovanům vynahradila příkoří). Doprovází básníka, představy o budoucnosti slovanských národů. Prolíná se láska k vlasti s láskou k Míně.