E.M.REMARQUE – NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID

E.M.Remarque

Na západní frontě klid
Román vyšel 10 let po skončení světové války a stal se okamžitě světovým bestsellerem. Prosté vyprávění hrdiny knihy, středoškolského studenta Pavla Baumera, který byl přesazen v nejkrásnějším věku dospívání ze školní lavice do špíny vojenského frontového života, je však víc než jen „zprávou o generaci, která byla zničena válkou“, jak skromně říká autor v úvodu.
Devatenáctiletý Pavel se představuje v okamžiku, kdy jeho jednotka po návratu z boje odpočívá na klidném úseku za frontou. V několika epizodách zde líčí svůj minulý život.
Pod vlivem nacionalistické propagandy a nadšení se přihlásil spolu se svými spolužáky z gymnázia po vypuknutí války dobrovolně do armády. Výcvik byl plný šikanování.potom byli převezeni na západní frontu, kde byli svěřeni zkušenému vojákovi Katzynskému. Ten je naučil chránit své životy, žít ze dne na den.Chlapci ztrácejí ideály i smysl života. Při jednom z útoků byl Pavel zraněn do nohy a musel být odvezen do nemocnice.Jeho stav se zlepšuje a dostává 16 dnů dovolené. Odjíždí domů. kde navštíví svou matku, která má pravděpodobně rakovinu a otce. Ten má úplně jinou představu o válce.Chápe ji jako boj o moc a prestiž, ale nic neví o jejich hrůzách, ani o pocitu stát tváří v tvář smrti. Oba rodiče jsou pyšní na svého syna.Nikdy však nedokáží pochopit, že z těchto dětí je ztracená generace. Pavel doma zjiš´tuje, že už ho nezajímají knihy, kultura se mu jeví jako zbytečná a absurdní. Do popředí teď vystupují zcela jiné hodnoty (jídlo, spánek, přežít nejbližší minuty).
V létě 1918 se Pavel vrací zpět na frontu, kde se stává svědkem smrti svého přítele Katzynského, který ho zasvěcoval do života na frontě. Převážná část románu je psána v první osobě.
V posledních odstavcích je využito er-formy.Autor v nich konstatuje smrt hrdiny, který byl zastřelen na samém konci války, kdy se zabýval svým koníčkem – malováním (ironie). V knize se střídají záznamy rozhovorů mezi vojáky, Baumerovy úvahy a obrazy válečbých událostí.