LITERATURA ČESKÉHO VENKOVA 20.stol

20. století

J.Knap (1900 – 1973) – úcta k přírodě, úcta k půdě, půda je zárukou stálosti národních a společenských řádů – román Réva na zdi
František Křelina, V.Prokůpek
Karol Nový – románová trilogie Železný kruh – vesnická samota na Benešovsku, Rybaříci na Modré zátoce – povídky o přírodě pro mládež
Ivan Olbracht – Země beze jména – děj umístěn na Podkarpatsko, Nikola Šuhaj loupežník – román umístěn do Koločavy
Jarmila Glazarová – Advent – horský kraj Beskyd
poetisté hledají exotičnost – Karel Biebl – Zloděj z Bagdádu, Vilém Závada – Cesta pěšky – návrat do rodného kraje k prostým venkovanům a havířům
J.Čarek – Chudá rodina z Heřmaně
J.Zahradníček – oslavuje život, přírodu, rodný kraj
v době ohrožení republiky narůstá oslava rodného kraje – J.Hora – Domov, V.Nezval – Matka naděje, F.Hrubín – Země sudička
druhá polovina 20. století – V.Nezval – Z domoviny, V.Závada – Polní kvítí, O.Mikulášek – Šokovaná růže, J.Skácel – Smuténka – přírodní lyrika
vesnická próza byla koncipovaná podobně jako romány budovatelské
J.Marek – Vesnice pod zemí, Jan Otčenášek – Když v ráji pršelo, J.Kozák – sentimentální lovecké povídky z tajgy, Ladislav Fuks – Návrat z žitného pole – falešné idealizování a romantizace zápasu člověka s přírodou, Ivan Klíma – zaměřil se východoslovenskou nížinu v době kultu Stalina