MÁJOVCI 4.
Próza
Karolina Světlá (1830 – 1899) – vlastním jménem Johanna Rottová, představitelka venkovské prózy v okruhu májovců, její první práce zachycovali život v pražských měšťanských rodinách – Černý Petříček, těžiště tvorby spočívá v povídkách a románech z Podještědí, podává obraz venkovského lidu, řeší i některé mravní otázky – povídky Kresby z Podještědí (1880) a pět románů Vesnický román (1867), Kříž u potoka (1868), Kantůrčice (1869), Frantina (1870), Nemodlenec (1873), v posledních dvou dospívá až k otázkám filozoficko-náboženským
Jakub Arbes (1840 – 1914) – osobitý prozaik a redaktor, jeho tvorba souvisí s programem májovců volněji, tvůrce prozaického útvaru zvaného romaneto – Ďábel na skřipci (1866), Svatý Xaverius (1873), Newtonův mozek (1877), vedle romanet napsal i několik sociálních románů, které znamenali vrchol žánru – Kandidáti existence (1878), Štrajchpudlíci (1883)
Gustav Pfleger – Moravský (1833 – 1875) – básník, prozaik, dramatik, vrstevník májovců, který se od nich vědomě distancoval, některé rysy tvorby shodné s programem májovců, těžištěm tvorby je próza, tvůrce sociálního románu – román Z malého světa (1864) je jedním z prvních uměleckých pokusů o zobrazení dělnictva v literatuře