VÝVOJ ČESKÉ BALADY

Česká balada
– lyricko-epická báseň s pochmurným dějem, rychlý spád, stručné dialogy a tragické zakončení
inspiračním zdrojem umělých balad, vznikajících od 18. století (Čelakovský, Erben, Neruda, Bezruč, Wolker) byly balady lidové, pověsti a mýty
fantastické náměty jsou v české baladě postupně vytlačovány tématikou sociální

První významná česká balada – Toman a lesní panna – sbírka Ohlasy českých písní (1839) od F.L.Čelakovského
K.J.Erben – sbírka Kytice (1853) – navazoval pokud šlo o témata na Čelakovského, ale neusiloval, aby jeho balady podávali obraz české společnosti, soustředil se na problém mezilidských vztahů, základním motivem je motiv viny a trestu, konflikty vznikají porušením základních lidských vztahů (básně Štědrý den, Zlatý kolovrat, Holoubek, Dceřina kletba, Svatební košile, Záhořovo lože), vztah matky a dítěte (Dceřina kletba, Lilie, Zlatý kolovrat, Vodník)
Jan Neruda – sbírka Knihy veršů – balady se sociálními motivy(Před fortnou milosrdných, Dědova mísa), sbírka Balady a romance (1883) – balady ze tří tematických okruhů:obecně lidské vztahy (Balada horská, Balada dětská, Romance helgolandská), látky typizující český národní charakter (Romance o Karlu IV., Romance o jaře 1848, Balada o polce), látky legendární
Petr Bezruč – sbírka Slezské písně – ve verších, které tvoří jádro sbírky, se autor stylizuje do postavy lidového barda, protestuje proti sociálnímu a národnostnímu útlaku ve Slezsku,balady – Maryčka Magdonová, Bernard Žár, Kantor Halfar, Krásné pole
Jiří Wolker – sbírka Těžká hodina – sociální balady
hlásil se k odkazu Erbena, námětem jeho sbírky je bída a utrpení proletariátu a zároveň výzva k boji za spravedlivější společenský řád, v baladách (Balada o ženě, Bohu a muži, Balada o námořníku) převládá motiv erotický, v Těžké hodině je zatlačen do pozadí sociální problematikou
Vítězslav Nezval – potřeba vyjádřit své pocity – sbírka Padesát dva hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (1936) – forma villonské balady, vydáno anonymně
Marie Majerová – Havířská balada – tři části, baldické napětí kontrastů domova a ciziny, práce a nezaměstnanosti, světa přátelství a nelidskosti
Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník, O smutných očích Hany Karadžičové
Vladislav Vančura – Pekař Jan Marhoul, Markéta Lazarová
Karel Nový – Chceme žít, Karel Čapek – Hordubal, Jarmila Glazarová – Advent, T.J.Svatopluk – Mrtvá země, Jaroslav Havlíček – Synáček