LITERATURA ČESKÉHO VENKOVA 19.stol
LITERATURA ČESKÉHO VENKOVA
charakteristika – téma přírody a venkova je oblíbené v 19. století – romantismu, pak se střídají etapy obdivu a neuznání, zvláště ve 20. století
česká literatura se v 19. století v lecčems podobá světové, složitější je začátek – doznívá ještě NO (končí až r.1859)
ve 20. století má v české literatuře téma venkova ve svém programu jen skupina ruralistů
19. století
F.L.Čelakovský (1799 – 1852) – Ohlasy – využívá přírody jako doplňku děje, typizuje venkovany ( Český sedlák ), balada Toman a lesní panna
J.K.Tyl (1808 – 1856) – Paličova dcera – všímá si poměru mezi venkovským a městským lidem, Strakonický dudák – symbolika jednoty přírody a člověka
Karel Jaromír Erben – Kytice (1853) – příroda tvoří pozadí ( Poklad, Polednice, Svatební košile)
K.H.Mácha (1810 – 1836) – hodně cestoval pěšky, až do Italie – Máj – podmanivě znázorněna krása přírody ve všech denních i ročních dobách
realismus venkov preferuje
K.H.Borovský (1821 – 1856) – Tyrolské elegie
Božena Němcová (1820 – 1862) – znalost venkova ji přivedla k povídkové tvorbě, zaměřené výhradně na venkov např. chodský – Baruška, Babička – obrazy z venkovského života – prostředí Ratibořického údolí
Karolina Světlá (1830 – 1899) – Vesnický román – ještědské prózy
A. Heyduk (1835 – 1923) – Hořec a srdečník – inspirováno jihočeskou přírodou
Jan Neruda (1834 – 1891) – Prosté motivy – promítá do přírody své pocity
Vítězslav Hálek (1835 – 1874) – V přírodě, Pohádky z naší vesnice, Muzikantská Liduška
Svatopluk Čech (1846 – 1908) – báseň Husita na Baltu – spojení vzrušené doby s bouřící přírodou, Ve stínu lípy – úsměvná vyprávění venkovanů s autorovými vzpomínkami
Jaroslav Vrchlický (1853 -1912) – sbírka Selské balady – zachycuje různé historické události na vesnici
J.V.Sládek (1845 – 1912) – tíhne k jistotám venkovského života, Selské písně a české znělky
Antonín Sova (1864 – 1928) – stal se impesionistickým básníkem rodného kraje – jižních Čech – Z mého kraje
Viktor Dyk – venkov spíše kritizoval – Pohádky z naší vesnice
Karel Toman (1877 – 1946) – profiluje ve sbírkách motivy tuláctví – Sluneční hodiny
Petr Bezruč (1867 – 1958) – povýšení rodného kraje na prvek určující re
