Změny slovního významu

b) rozšiřování významu (generalizace) – zvětšování rozsahu , používání podřazeného slova pro celou skupinu (limonáda – původně jen citrónová, dnes jakákoli ovocná šťáva; zápas – původně jen řeckořímský, dnes jakékoli střetnutí)c) přenášení pojmenování Þ přenesený význam metafora – na základě vnější podobnosti (oko – pův. smysl. orgán, Þ oko na polévce, punčoše, apod.; totéž: ucho, hřeben,…), druhem metafory je i personifikace – zosobnění metonymie – na základě vnitřní souvislosti (hlídka – pův. děj, skutečnost hlídání, Þ hlídající osoby), druhem metonymie je i synekdocha – část pojmenovává celek (tři neděle = týdny; rodná střecha,…)d) změny v hodnocení zhoršování – chlap (pův. neurozený muž, dnes hanlivé) zlepšování – znamenitý (pův. velký, nyní významný, slavný) zeslabování (eufemismus) – být v náladě (opilý), korpulentní (tlustý) zesilování (dysfemismus) – chcípl (zemřel) nadsázka (hyperbola) – moře slz, čekám věčně, hrozně krásné popření protikladu – to není pravda (= lež), nemohu nepřiznat, není to nesnadné ironie (opačný význam) – To je ale chytrák! kakofemismus (hrubé slovo jako mazlivé) – Ty mrško! Darebáku jeden!