MLUVNICE – Přejímání slov – závěr

Za některá přejatá slova , zejména tzv. slova mezinárodní, neexistují v češtině domácí náhrady ( prezident, motor, kino, molekula, technika, … ). V minulosti byly snahy o vytváření českých názvů častější. Některé z nich mezinárodní název zcela zatlačily ( dálnice – autostráda, letadlo – aeroplán ), jiné žijí jako pojmenování synonymní ( rozhlas – rádio, historie – dějepis ), některé se neujaly ( silozpyt – fyzika, solík – chlór, záha? – infarkt ).
Máme-li se rozhodovat, zda užít výrazu domácího nebo přejatého, musíme mít na zřeteli, komu je projev určen a jaké má zaměření. V projevech odborných – slova přejatá, v projevech popularizačních nebo publicistických – slova domácí.
Odvozenin od přejatých slov často užíváme tam, kde se od českého pojmenování potřebné odvozeniny netvoří. Např. od přejatého slova dimenze lze utvořit sloveso dimenzovat a od něj předponami slovesa poddimenzovat, naddimenzovat; od českého synonyma rozměr toto udělat nelze.
Při užívání přejatých slov musíme dbát na to, abychom je spisovně vyslovovali a abychom jich užívali v tom významu, který skutečně mají.
Rozumné, uvážené přejímání slov neohrožuje národní jazyk, a přejímají-li se slova mezinárodní, naopak pomáhá při mezinárodním dorozumění a výměně vědeckých a technických zkušeností.