MLUVNICE – Přejímání slov – zásady používání

Zásady používání:

•Obohacení jazyka;
•mezinárodní srozumitelnost;
•účelnost;
•nepřetěžovat projev přemírou cizích slov;
•používat slova v přesném významu a se znalostí přesného významu.
– jeden z nejvíce využívaných zdrojů při obohacování slovní zásoby
– mnoho slov jsme přejali z latiny a řečtiny. Jsou to nejen slova stará ( gramatika, literatura, drama, komedie, autor, … ), ale také nová ( televize, kosmonautika, gramofon, …). Výhodou těchto slov je jejich mezinárodní srozumitelnost.
– italština ovlivnila názvosloví hudební ( forte, tenor, violoncello, … )
– francouzština ovlivnila jiné uměl. obory ( impresionismus, surrealismus), ale také v jiných oborech, např. v diplomacii ( atašé ), v módě ( róba, volán ), v kosmetice ( pudr ) a v dalších oborech.
– anglická slova pronikla do názvosloví textilního ( manšestr ), oděvního ( svetr ), sportovního ( tenis ), technického ( buldozer, radar ), filmového a televizního ( happy end, dabovat ), silněji dnes v populární hudbě ( hit, big beat ) a v oblasti výpočetní techniky, a v pracovní nebo slangové podobě ( software, … ).
– v období NO se přejímala slova z ruštiny ( řešit, soustava, nářečí ) a z polštiny ( obřad, úvaha, mluvnice )
Některá slova se přízpůsobila češtině natolik, že jejich cizí původ zpravidla ani nepoznáme. Označují se jako slova zdomácnělá ( klobouk z tureckého kalpak, košile z latinského casula, plech z německého blech a jiné ).