NÁRODNÍ OBROZENÍ – 1.generace – 2.část
Vydávání novin a českých knih. Noviny vycházely od roku 1719 2x týdně, jejich pád způsobil redaktor, který ve vlasteneckém zápalu užíval výhradně českých slov, vymýšlel si i slova nová (jeho dědička se snažila noviny obnovit, ale potřebovala 50 nadpředplatitelů).
Situace se mění s příchodem Václava Matěje Krameria – roku 1789 vydal 1. číslo Krameriusových novin. Měl náklad 900 kusů, faktických čtenářů bylo víc. Současně založil knihkupecký podnik Česká expedice, kde vydával knížky lidového čtení.
JOSEF DOBROVSKÝ (17. 8. 1753 – 6. 1. 1829) – narodil se jako syn Jakuba Doubravského a Magdalény Wannerové. Kněz v matrice zkomolil jméno Doubravský na Dobrovský. Vyrůstal v německém prostředí, česky se naučil teprve během studií na gymnáziích. Působil jako učitel v rodině Františka Antonína hraběte Nostice. Zabýval se orientálními jazyky. Hrabě Bedřich Nostic mu zakoupil zahradu s domkem na Kampě. Byl podivín, jeho podivínství se projevovalo v modrém oděvu a proto se mu říkalo „modrý abbé“. Zemřel na zápal plic v Brně a byl pohřben na starobrněnském hřbitově.
• Základy jazyka staroslověnského (19. století, latinsky) – dílo, kterým se stal zakladatelem Slavistiky (Sláv = Slovan). Slavistika – historie Slovanů, jejich kultury …
Další díla psal německy, protože čeština nebyla ve stavu pro vědecká díla.
• Dějiny české řeči a literatury (18. století, německy) – podává přehled vývoje české literatury současně s vývojem češtiny.
• Slovník česko – německý (19. století) – měl 2 díly.
• Podrobná mluvnice češtiny (19. století, německy) – snaží se ustálit spisovnou češtinu, dát jí systém, jeho úpravu označujeme jako pravopis analogický – rozlišuje i/y podle vzorů, slovesa do slovesných tříd …
Za vzor si vzal češtinu veleslavínskou.
