Kronikářství

Kronikářství

Od 12. století si získávají oblibu kroniky.
KOSMAS (1045 – 1125) – zakladatel českého dějepisectví, děkan Svatovítské kapituly, byl vysokým církevním hodnostářem.

• Kronika česká – Chronica Boëmorum (12. století, latinsky) – líčí české dějiny až po současnost

Vychází ze tří pramenů

• bájná vyprávění starců
• hodnověrné zprávy svědků
• vlastní zážitky

Je dobrým vypravěčem, děj oživuje dialogy, citáty. Má rád humor a vtip, píše prózou a občas text prokládá veršem. V textu nalezneme i bohemika.

BOHEMIKA – česká slova vepsaná do latinského textu
KRONIKA – líčí v chronologickém sledu události, od letopisů se liší tím, že v ní nemusí být zapsány události každého jednotlivého roku, spíše delší časové úseky. Každá kronika je svým způsobem tendenční.
LETOPIS – popisuje chronologicky všechny události během jednoho roku

• Dalimilova kronika (14. století, česky) – je psána veršovaně. Autor je neznámý, omylem přisouzena Dalimilovi. Obsah: kníže dává přednost české selce před německou císařovnou. Zachycuje dějiny od příchodu praotce Čecha až do roku 1314. Ne vždy je však pravdivá. Autor byl zřejmě příslušníkem vlastenecké šlechty a v ukázce vidíme, jaký důraz klade na národní uvědomění.

Raději sě chcu s českú sedlkú snieti, než královnu Němkyňu za ženu mieti.
• Založení Prahy – vyprávění o založení hradu Praha.
• Kosmova kronika našla řadu pokračovatelů Zbraslavská kronika (14. století, latinsky)