14. století

Divadelní hry – počátky ve 12. stol. – v klášterech, kostelech – byblické náměty ( dramatizace latinských evangelií, vyprávějících o událostech spojených s Kristovou smrtí a vzkříšením ) – do her pronikaly komické výjevy à změnilo se ve frašku à vykázány na náměstí, hostinců,… + kramářské písně, žákovská poezie „Hra tří Marií“ – původně scéna, jak tři zbožné ženy hledají v hrobě Kristovo tělo, aby ho pomazaly „Mastičkář“ – nebiblická, satirická scéna hry – mastičkář – mistr Severín – nabízí třem Mariím své zboží – zesměšňuje středověké podvodné lékaře, podává výstižný obraz chudiny, prostředí trhu… – z dalších staročeských dramatických skladeb, které se předváděly většinou o Vánocích a Velikonocích se zachovaly jen zlomky – „Hra veselé Magdalény“ – světice je zachycena jako lehká žínka, obsahuje 2 lidové písně

Divadlo – možnost působení, šíření vlasteneckých myšlenek a českého jazyka mezi nejširší masy lidí à pronikání ČJ i do vyšších vrstev