VÝZNAM LIDOVÉ SLOVESNOSTI – Čelakovský, Erben

VÝZNAM LIDOVÉ SLOVESNOSTI

lidová tvorba v nejstarších dobách
lidová tvorba za husitství
lidová tvorba v době pobělohorské
první významná česká balada – Toman a lesní panna – sbírka Ohlasy českých písní (1839) od F.L.Čelakovského, Ohlas písní českých. Sbírka vyšla 10 let po Ohlasu písní ruských.Již v předmluvě Čelakovský uvádí, že chce vystihnout podstatu české lidové písně, proto vytvořil přes 60 básní a popěvků ve kterých se chtěl co nejvíce přiblíži právě lidové písni.
Většina básní je lyrických a nenajdem zde hrdinské eposy. Ty nahradili skladby satirické a výsměšné. První část tvoří zpěvy rozpravné, baladické, kterých je ve sbírce nejméně.
Je zde skladba věnovaná Prokopu Holému nebo balada Sňatek s podobným námětem, který známe z Erbenovy svatební košile.
Nejvýznamější a nejznámější je klasická balada Toman a lesní panna.Báseň vychází z pověry, že noc před svatým Janem Křtitelem mají v lesích a polích víly a lesní panny nad člověkem čarovnou moc. Toman ten večer odjíždí za svojí milou, ale ta oslavuje zásnuby s jiným. V zoufalství zapomene na varování, aby nejezdil Doubravou a tak se dostane do moci lesní panny a zřítí se na dno propasti. Básník použil prostředků lidové epiky v námětu, užil zdrobnělin, lidových rčení.
Druhou skupinu tvoří písně elegické, ale těch není příliš.
Nejvíce je básní žertovných a satirických, které jsou zaměřeny proti hlouposti a nadutosti. Jejich úkolem bylo povzbudit národní hrdost a oživit českou minulost – namířeny protipansky a protiněmecky.

K.J.Erben – sbírka Kytice (1853) – navazoval pokud šlo o témata na Čelakovského, ale neusiloval, aby jeho balady podávali obraz české společnosti, soustředil se na problém mezilidských vztahů, základním motivem je motiv viny a trestu, konflikty vznikají porušením základních lidských vztahů (básně Štědrý den, Zlatý kolovrat, Holoubek, Dceřina kletba, Svatební košile, Záhořovo lože), vztah matky a dítěte (Dceřina kletba, Lilie, Zlatý kolovrat, Vodník)