PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ

– podle zásady potřebnosti, účelnosti, mezinárodní srozumitelnosti; snadné tvoření odvozenin– slova cizího původu: a) zdomácnělá = slova, která byla do češtiny přejata z jiného jazyka, ale už se po stránce hláskové a tvarové přizpůsobila češtině; původ si neuvědomujemeb) cizí = slova přejatá, která si dosud v různé míře zachovala svůj původní ráz, cítíme je jako cizí (aloe, džem, ekzém; w, q, x Þ slowfox, quadriennium, export; často f, g, dvojhlásky au, eu Þ gramofon, auto, pneumatika)- často -i- po h, ch, k, r (historie, chirurg, kilogram, kritika), po c se píše y (motocykl, cyklus)- tvrdá výslovnost di, ti, ni (diplom, tiket, nikl) ▫ zcela běžná – obecně užívaná, pravopisem přizpůsobená (auto, rekreace, prémie)▫ méně běžná, ale častá (extrémní, aloe)▫ odborná (anoda, reostat)▫ mezinárodní – společná většině kulturních národů (bible, kilogram, doktor)▫ nespisovná – hlavně z němčiny (kšeft, flaška) – slova přejímána z:▫ němčiny: hlavně v 18. a 19. stol.; barva, rychtář▫ francouzštiny: bujón,fejeton, želé, parfém, kostým, šanson, páže▫ italštiny: finanční a hudební termíny; banka, moderato▫ angličtiny: byznys, gól, svetr, džentlmen, mítink▫ řečtiny a latiny: kostel, telefon, škola▫ ruštiny: čaj, brigáda, bohatýr▫ polštiny: tklivý, svěží, závoj▫ chorvatštiny: junák▫ maďarštiny: guláš, husar, čardáš▫ jiných jazyků: otoman (arabština), pyžamo (perština), rýže (indické jazyky), kečup (čínština), gejša (japonština)