JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853 – 1912)

– nejvýznamnější z lumírovců – patrně nejv. básník-spisovatel 19. století- vl. jm. Emil Frýda– narodil se v Lounech v kupecké rodině- dětství prožil u strýce farářestudia: bohosloví, filozofická fakulta- pracuje jako vychovatel v šlechtické rodině v Itálii- po návratu z It.: profesorem srovnávacích dějin literatury na Karlově uviverzitě– za života se mu dostalo poct a slávy- přátelství se Sofií Podlipskou (za svobodna Světlou) – vzal si její dceru dílo: – intimní lyrika: – „Okna v bouři“, „Pavučiny“– epika: „Zlomky epopeje lidstva“ – snaha vytvořit velký historický cyklus – inspirace u V. Huga – hodně se věnuje antice – sleduje vývoj lidstva až do současnosti – NE chronologicky à „zlomky“ à vidí pokrok – věří, že lidstvo spěje k lepšímu„Spartakus“ – ukázka toho, jak těžké je bojovat za správnou věc a kolik obětí musí padnout, než se věc podaří „Selské balady“ (napsané 1885)- patří pod „Zlomky epopeje“ – sbírka balad vztahujících se k 16. – 18. století – selské bouře v době protireformace – velice smutné – ojedinělé u Vrchlického – „Hrabě Breda“ – skutečná postava – když mu sedláci neplatili daně, nechával jejich ženám stříhat vlasy a prodával je- jednou chtěl mít na noc dívku s těmi nejkrásnějšími vlasy à ona si je sama ustřihla, uškrtila ho na nich a zabila se – dramatická činnost: „Hippodamie“ – cyklus: „Námluvy Pelopovy“, „Smír Tantalů“, „Smrt Hippodamie“ „Noc na Karlštejně“- překladatelská činnost: Dante, Goethe, Petrarca, Shakespeare, Moliere, V. Hugo, Biron, Poe