Vývoj české literatury od nejstarších dob do doby Husitské

Nejstarší staroslověnské památky souvisejí s velkomoravskou říší, později s Českým přemyslovským státem. Protože v této době hrály velkou úlohu ve společenském životě kostely a náboženství, většina staroslověnských památek má náboženský charakter.Kníže Rastislav pozval do Čech Cyrila a Metoděje, aby zavedli kulturu mezi lid. tito věrozvěstové přišli do Čech roku 863. Jsou zakladateli písma hlaholice – písmo staroslověnšiny. (mise měla též politický význam, tj. zvětšit vliv Byzantské říše)Literární památky:Proglas – veršovaná předmluva k překladu Evangelia. Autor zdůrazňuje právo na mateřský bohoslužebný jazyk.Život svatého Václava – 1. a 2. staroslověnská legenda o svatém VáclavuKyjevské listy – hlaholicí psaný zlomek misálu ( hl. křes?.bohoslužební kniha – texty ke mši)Životy Konstantina a Metoděje – 2 knihy,obrana životního díla obou bratří. Též se nazývají Moravsko-panonské legendy.Poslední útočiště staroslověnských mnichů a kněží – Sázavský klášter ( opat Božetěch).Z pozdějších opisů:Peterik (Knihy otců)– vypravování o mniších, Zakon sudnyj ljudem – právnicá památka, Nomokánon – sbírka občanských zákonů týkajících se církveRozpad Velkomoravské říše znamená ústup staroslověnské literární tvorby a nástup tvorby latinské. péče o písemnictví nadále zůstává v rukou duchovenstva. vznikají především legendy a kroniky (legenda – veršovaný nebo prozaický útvar středověké náboženské epiky, který vypráví o životě, skutcích a mučednictví světců; kronika – popis událostí v časovém sledu).legendy: Svatý Václav