ROMANTISMUS 2.
Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)
Zakladatel moderní české poezie, básník mohutné literární invence, narozen v Praze na Malé Straně. Z matčiny strany získával kulturní citlivost, z otcovy strany silnou vůli a energii
studium na gymnáziu, studia filozofie a práv, vášnivý čtenář, s přáteli četli básně polských romantiků a hráli divadlo. Při zkouškách ochotnického divadla se poznal se svou osudovou láskou – Lori Šomkovou. Velmi rád cestoval, podnikl pěší cestu do severní Itálie a Benátek
s Lori čeká dítě, po narození syna Ludvíka plánuje svatbu, ale umírá v Litoměřicích, snad na zápal plic – připravovaný svatební den se stal dnem jeho pohřbu
První básnické pokusy jsou německé, jsou ohlasem starší německé romantiky. Je to poezie odvozená – s duchy zemřelých, s postavami poutníků, poustevníků a loupežníků
pro jeho tvorbu je příznačný protiklad snu a skutečnosti. Vrcholem Máchovy tvorby je lyricko-epická báseň Máj (duben 1836)
Proti Máji se zvedla vlna odporu, bylo to střetnutí mezi mládím, opravdovostí, revolučností a mezi poklidnou atmosférou měšťáckého vlastenčení a politikaření. Jde o poměrně jednoduchý tragický příběh dvou milenců Jarmily a Viléma. Je východiskem hlubokých filozofických reflexí, východiskem ke kritice společnosti, v níž oba mladí lidé hynou ne vlastní vinou. Příběh je nejen tragedií postav, o kterých vypráví, ale přerůstá v tragedii obecně lidskou vyjadřují to i slova závěrečného politování: „Hynku ! Viléme !! Jarmilo !!!“
Význam Máje je i v uměleckém a jazykovém mistrovství, skladba je bohatá na nejrůznější obrazná pojmenování, časté jsou obrazy hudební a výtvarné představivosti
Máj má skladbu dramatu – tři akty, dvě mezihry a epilog
