Životnost lze určit:

a) podle životných koncovek -i, -é, -ové(výjimky: rodiče, koně, lidičky čekali ´ dni/dny plynuly)b) podle 4.p. sg.:▫ životná: tvary 1. a 4. pádu jsou rozdílné (pán – pána)▫ neživotná: 1.p. = 4.p. (hrad – hrad) MLUVNICKÉ KATEGORIE SLOVES· slovesná osoba– 1. osoba – v sg. vyjadřuje děj mluvčího (čtu), v pl. děj skupiny + mluvčího (čteme)- 2. osoba – v sg. vyjadřuje děj adresátův (čteš), v pl. děj adresátův + ostatních – mimo mluvčího (čtete)- 3. osoba – v sg. i v pl. vyjadřuje děj někoho jiného než mluvčího nebo adresáta (čte, čtou) – slovesa neosobní – jen tvar 3. os.: přírodní jevy (prší), tělesné stavy (mrazí mě), smyslové vjemy (v kamnech praská) Þ základ jednočlenných vět- slovesa osobní i neosobní: bolí mě zub ´ bolí mě v zádech– 3. os. může vyjadřovat i všeobecný podmět (Hlásili to v rozhlase. V továrně zase stávkují.)- záměny: ▫ 1. os. místo 2. Þ důvěrnost (Jak se máme?) ▫ 3. os. místo 1. Þ citovost (Maminka ti pomůže.) ▫ 3. os. místo 2. Þ uctivost (Co si slečna přeje?)