ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU

a) zužování významu (specializace) – slovo mělo původně širší rozsah, postupné zužování významu (dobytek – původně jakákoli kořist, nyní zvířata; nábytek – jakákoli získaná věc (cokoli nabytého), nyní zařízení bytu; palec – dříve jakýkoli prst, nyní jen ten jeden)b) rozšiřování významu (generalizace) – zvětšování rozsahu , používání podřazeného slova pro celou skupinu (limonáda – původně jen citrónová, dnes jakákoli ovocná šťáva; zápas – původně jen řeckořímský, dnes jakékoli střetnutí)c) přenášení pojmenování Þ přenesený význam▫ metafora – na základě vnější podobnosti (oko – pův. smysl. orgán, Þ oko na polévce, punčoše, apod.; totéž: ucho, hřeben,…), druhem metafory je i personifikace – zosobnění▫ metonymie – na základě vnitřní souvislosti (hlídka – pův. děj, skutečnost hlídání, Þ hlídající osoby), druhem metonymie je i synekdocha – část pojmenovává celek (tři neděle = týdny; rodná střecha,…)d) změny v hodnocení▫ zhoršování – chlap (pův. neurozený muž, dnes hanlivé)▫ zlepšování – znamenitý (pův. velký, nyní významný, slavný)▫ zeslabování (eufemismus) – být v náladě (opilý), korpulentní (tlustý)▫ zesilování (dysfemismus) – chcípl (zemřel)▫ nadsázka (hyperbola) – moře slz, čekám věčně, hrozně krásné▫ popření protikladu – to není pravda (= lež), nemohu nepřiznat, není to nesnadné▫ ironie (opačný význam) – To je ale chytrák!▫ kakofemismus (hrubé slovo jako mazlivé) – Ty mrško! Darebáku jeden!