LUMÍROVCI

Škola kosmopolitní – lumírovci

navazovala na májovce, hojná překladatelská činnost, požadavek umělecké svobody, množství nových literárních forem, kolem časopisu Lumír – založen 1873
Jaroslav Vrchlický, J.V.Sládek a Julius Zeyer

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912) – geniální překladatel, básník (asi 80 básnických sbírek), dramatik, literární kritik, prozaik, hlavní představitel lumírovců, průkopník moderních básnických směrů, narozen v Lounech, dětství v Ovčárech u Kolína, vstoupil do semináře, odešel na filozofickou fakultu, po studiích působil rok jako vychovatel v Itálii, po návratu učitel, tajemník české techniky, profesor srovnávacích literatur na pražské univerzitě, roku 1908 těžce onemocněl nervovou chorobou.
Z hlubin – první původní sbírka, Eklogy a písně (1880), Okna v bouři (1894) – lyrika intimní, básnické sbírky, Strom života (1909) – lyrika přírodní, Má vlast (1903) – lyrika vlastenecká
Písně poutníka (1895) – lyrika reflexivní , Hudba v duši (1886) – lyrika formalistní
Zlomky epopeje (1878 – 1906) – cyklus epických sbírek, chtěl zachytit vývoj lidstva od nejstarších dob až do dneška, Selské balady (1885) – epická sbírka, z historie selských povstání, Hippodamie (1889 – 1891) – melodram, Noc na Karlštejně (1884) – historická komedie z doby Karla IV.

J.V.Sládek (1845 – 1912) – básník zpěvného verše, překladatel, tvoří jistou spojnici mezi ruchovci a lumírovci, začínal jako ruchovec, ale postupně se blíží snahám lumírovským, narozen ve Zbiroze, dětství na venkově, po maturitě studium přírodních vět a matematiky, cizích jazyků a literatury, rediguje almanach Ruch, 1868 – 1870 byl v Americe, po návratu redaktor Národních listů, Lumíra, později profesorem angličtiny na Československé obchodní akademii
sbírky – Básně (1875), Jiskry na moři (1880), Světlou stopou (1881), Sluncem a stínem (1887) – motivy cest po moři, motivy ze Spojených států, motiv smrti první ženy a láska ke druhé ženě a dětem
Selské písně a české znělky (1890) – motiv českého venkova
Zlatý máj (1887), Skřivánčí písně (1888), Zvony a zvonky (1894) – moderní dětská poezie
činnost překladatelská – 33 Shakespearových dramat

Julius Zeyer (1841 – 1901) – noromantik se sklonem ke spiritualismu, psal básně i prózu, z bohaté pražské rodiny, studoval jazyky, literaturu, filozofii a dějiny umění, mnoho cestoval, též jako vychovatel v Rusku, ke konci života v ústraní
Vyšehrad (1880), Karolinská epopea (1896) – epika z českých a cizích dějin i mýtů, Román o věrném přátelství Amise a Amila (1880), Jan Maria Plojhar (1891) – autobiografický román, Dům u tonoucí hvězdy (1894) – povídka, Tři legendy o krucifixu (1895) – náboženské motivy
Radúz a Mahulena (1898) – pohádka