VZTAHY MEZI VĚTAMI V SOUVĚTÍ

podřazování = vztah závislosti (determinace), formálně vyjádřen hypotaxí (závislost věty na větě řídící), jedná se o spojení těsnější – např.: Když skončily přednášky, Jan odcházel ještě do laboratoře, aby se přesvědčil o správnosti svých výpočtů. Přijde čas, že se zima zeptá, cos dělal v létě.– hypotaktické spojky: že, protože, jelikož, poněvadž,… · přiřazování = vztah souřadnosti (koordinace), formálně vyjádřen parataxí (rovnocenné, nezávislé věty), jedná se o spojení volnější– např.: Dveře vrzly, vešel učitel. Dveře se otevřely a objevil se neznámý muž.– parataktické spojky: a, i, ani, ale,… – oba principy lze kombinovat Þ složitá souvětí (vztahy parataxe a hypotaxe na různých úrovních) – dvě věty (jakéhokoliv druhu) se oddělují čárkou; výjimka: věty ve vztahu souřadnosti spojeny spojkami a, i, nebo. (v těchto případech se čárka neužívá) – pořadí vět v souvětí je dáno hlavně potřebami aktuálního členění:a) souvětí souřadná – zpravidla nelze pořadí vět zaměňovatb) souvětí podřadná – poloha mnohých druhů vět volná, Pozor!: VV přívlastkové (musí stát co nejblíže řídícímu substantivu), VV účinkové (Bylo tak škaredé počasí, že by člověk ani psa nevyhnal.), přirovnávací věty s „než“ (To zranění je nebezpečnější, než se zdálo.) – každé souvětí by mělo obsahovat pouze jedno jádro z důvodu srozumitelnosti- ve stylu uměleckém nebo publicistickém se užívá souřadné spojování do řad na způsob výčtu, často spojeného s paralelismem a gradací (Něco se v něm zdvihlo, proud slzí vytryskl, zacukala mu brada,…)