MLUVNICE – Slovníky

• překladové – překládají slovo z jednoho jazyka do druhého
• výkladové – vysvětlují obsah slova
• jazykové – informace o významu a užívání slov (Slovník spisovné češtiny)
• naučné (encyklopedické) – širší všestranná poučení (Ottův naučný slovník)

Další typy výkladových slovníků:
Historický – zachycuje českou slovní zásobu do 15. století (Staročeský slovník)
Nářeční (dialektologický) – zachycuje slovní zásobu určitého nářečí (Dialektologický slovník moravský)
Autorský – zachycuje slovní zásobu, kterou ve svém díle použil určitý autor (Goethův)
Názvoslovný(terminologický) – shromažďuje odborné názvy neboli termíny určitého vědního oboru (Lékařský)
Frazeologický – zpracovává ustálená slovní spojení a frazeologismy (Lidová rčení)
Frekvenční –slova jsou seřazena ne podle abecedy, ale podle častosti užití v jazyce
Etymologický – objasňuje původ slova (Etymologický slovník jazyka českého)
Synonymický – zachycuje synonyma k určitým výrazům
Cizích slov – vysvětlení slov přejatých a cizojazyčných citátových výrazů (Slovník cizích slov)
Zkratek – vysvětlení zkratek a zkratkových slov
Pravopisné (ortografické) – informují o pravopise slov (Pravidla českého pravopisu)
Výslovnosti (ortoepické) – informují o spisové výslovnosti
Slovníky podle způsobu řazení slov a slovních spojení:
Abecední – podle posloupnosti písmen ve slovech. Zpětné (retrográdní) – abecedně řazena od konce slov, pomůcka při vyhledávání vhodných rýmů.Věcné (pojmové) – pojmenování se řadí podle významových souvislostí, umožňují zachycení synonym.Většina slovníků jsou abecední, ale můžeme mít i slovník zpětný (retrográdní) – jsou řazeny od konce slova. Slovník obrázkový – např. Komenský – Svět v obrazech