VÝZNAM LIDOVÉ SLOVESNOSTI – Němcová

BOŽENA NĚMCOVÁ – (1820 – 1886) – vl. jménem BARBORA PANKLOVÁ
– narodila se ve Vídni v poloněmecké rodině, otec byl Němec a sloužící u vévodkyně Kateřiny Zaháňské, matka byla Češka. Po narození se odstěhovali do Ratibořic

Tvorba
Do literatury vstoupila 1844 – 1848 sentimentálními a vlasteneckými básněmi – vyslovení požadavku účasti žen na politickém životě např. ŽENÁM ČESKÝM, SLAVNÉ RÁNO.
Za pobytu v Domažlicích psala národopisné črty do Květů a České Včely – psala na pokračování. Později do nich vkládá i jednoduché příběhy a zajímá se např. o otázku vzdělání, postavení ženy, sociální problémy apod.
Článkem selská politika Němcová ukazuje, že oktrojovaná ústava (vnucená) nic nevyřešila ( „ta nám nedá chleba, ani práci“ )

Nejnadanější syn Hynek umírá na TBC, Němcová trpí i hmotným nedostatkem, utíká ke vzpomínkám na dětství doplněném o poznání lidového života na Domažlicku a vylepšeném vlastními iluzemi = BABIČKA

První prozaické dílo – NÁRODNÍ POVĚSTI A BÁCHORKY – významné jazykově a kompozičně, např. SŮL NAD ZLATO, OCHYTRÉ HORÁKYNI, SLOVENSKÉ POHÁDKY A POVĚSTI – drží se lidových předloh

Některé další povídky – DIVÁ BÁRA, ROZÁRKA, KARLA

Konflikty mezi soc.vrstvami a otázky generačních vztahů pojednávají tyto díla :
– POHORSKÁ VESNIC, V ZÁMKU A PODZÁMČÍ, CHUDÍ LIDÉ, DOBRÝ ČLOVĚK

Sbližování Čechů a Slováků :
– CHÝŠE POD HORAMI, POHORSKÁ VESNICE, PAN UČITEL, CESTA Z POUTI

Význam Boženy Němcové
– V činnosti sběratelské – národní báchorky a pověsti, pohádky
– je první naší českou spisovatelkou
– bojovnice za emancipaci žen (rovnoprávnost, samostatnost)