ČESKÁ A SVĚTOVÁ SATIRA 19.stol
ČESKÁ A SVĚTOVÁ SATIRA
Od počátku k národnímu obrození
Velikonoční hra Mastičkář zesměšňuje šarlatánské prodavače mastí. Pokrokovou tradici českého humoru prezentuje tzv. Hradecký rukopis (veršované kázání Desatero kázanie božie předvádí kriticky hříchy, zvl. okrádání, sedm satir O řemeslnících a konšelích uplatňuje více vtip a humor.)
Z konce 14.stol. pochází veršovaná hádka Podkoní a Žák. V období humanismu a renesance satiru najdeme jen vyjímečně, např. u latinsko píšícího BOHUSLAVA HASIŠTEJNSKÉHO Z LOBKOVIC, jeho satira k Sv.Václavu . Obdobná situace bila i v době barokní
19. století
V počátcích NO o humor a satiru usilují mnozí:
v poezii – F.L.Hek ,F.L.Čelakovský, J.Kollár
v próze – V.M.Kramérius
v dramatu – V.Thám, P.Šedivý, M.Kopecký, Jungmann se stává prvním teoretikem českého humoru a satiry. V závěru období NO se bohatě rozvíjí žánry veselohry
V.M.Klicpera – DIVOTVORNÝ KLOBOUK, VESELOHRA NA MOSTĚ, KAŽDÝ NĚCO PRO VLAST, ZLÝ JELEN
J.K.TYL – FIDLOVAČKA, STRAKONICKÝ DUDÁK.
Realismus přeje politické satiře
K.H.BOROVSKÝ – EPIGRAMI, TYROLSKÉ ELEGIE, KRÁL LÁVRA, KŘEST SV.VLADIMÍRA.
Narodil se v Německém Brodě v rodině kupce, dětství prožil v Borové. V Jihlavě se učil němčinu. V říjnu 1842 dostal místo vychovatele v Rusku – zjistil že rusko není schopné sjednotit slovany, stává se kritikem carského absolutismu. Z romantika se stává realista. V roce 1849 přeložil do národních novin Gogolovo dílo MRTVÉ DUŠE.
Redaktor vládních novin – Pražské noviny – byl první moderní žurnalista, v.r.1848 se postavil proti radikálům, v roce 1849 – satirický a humoristický šotek – brzy zakázán. Když nemohl v Praze vydávat žádné noviny, přestěhoval se do Kutné Hory – časopis Slovan. Havlíčkův boj ve Slovanu skončil u soudu. Zemřel na TBC.
TYROLSKÉ ELEGIE – 1870 – popisuje své zatčení, transport do Brixenu, je to satira, ironie a kritika Rakouské vlády.
KRÁL LÁVRA – 1870 – aktualizace irské pohádky o králi s oslíma ušima, využil ji ke kritice absolutistické vlády a k výsměchu formovaným hlavám (Bach).
KŘEST SVATÉHO VLADIMÍRA – 1876 – nedokončena, nejmohutnější satira, ostrá kritika absolutistické vlády a katolické církve, Car Vladimír : hrubý a krutý, Perun – sloužil carovi k udržení nadvlády.