EXILOVÁ A TREZOROVÁ LITERATURA 1948

22. EXILOVÁ A TREZOROVÁ LITERATURA 1948

OBJASNĚNÍ POJMU

1. Samizdatová, ineditní – toto jsou díla, která psali autoři doma, tajně, na psacích strojích, přes kopíráky, nebyla oficiálně vydávána, znal je jen úzký okruh známých kolem autora.
Sem řadíme i tzv. psaní do šuplíku, tzn. že autor věděl, že dílo, které napsal, by nemohlo vyjít, proto jej uschoval a čekal na příhodnější dobu.
Někteří z těchto autorů byli schopni tzv.autocenzury, tzn. že své dílo sami upravili tak, aby prošlo cenzurou a mohlo být vydáno oficiální cestou.
Mnohá díla samizdatová byla pašována přes hranice na Západ a tam vydávána v exilových nakladatelstvích.

2. Literatura exilová – to jsou díla, která psali čeští spisovatelé žijící v exilu,. tedy v zahraničí. Byla psána česky a vydávána v exilových nakladatelstvích.

3. DISIDENT
Disident je CHARTISTA (Havel,…), ten kdo podepsal Chartu
CHARTA- text o tom, že se v Československu nedodržují Práva občanů( např. SVOBODA VYZNÁNÍ, TISKU, PROJEVU)

CHARAKTRISTIKA DOBY
v 50. letech nastaly politické PROCESY s lidmi kteří nebyli spřízněni s komunisty
vykonstruována obvinění (Milada Horáková byla těhotná a neprávem obviněná za vlastizradu- popravena)+ Zahradníček-13 let, Křelina- 12 let, Záviš Kalandra- , Kostohryz- doživotí
Nepřátelé komunistů: DEMOKRATI, KATOLÍCI, RURALISTÉ, KŘESŤANÉ-tzv-Západní odboj=pronásledování KSČ
Když se dostali komun. k moci vznikla tzv. CENZURA- kontrola knih, textu, tisku, některým spisovatelům byla ZAKÁZÁNA ČINNOST(vznikala nakladatelství) a někteří byli donuceni EMIGROVAT nebo psát ilegálně
Někteří byli pronásledováni( PERSEKUCE), šikanovaní- odposlech tel., zákaz cestování

Ferdinand Peroutka (1895-1978)
Patří mezi nejvýznamnjěší české žurnalisty 20. století. Šéfredaktor Lidových novin a Přtomnosti. Jeho intelektuální články byly shrnuty do svazku Budování státu. Celou 2. svět. válku strávil v koncentračním táboře Buchenwald. Své zážitky shrnul do úspěšné divadelní hry Oblak a valčík, ke kterému se později vrátil a přetvořil do prozaické podoby, vyšlo u manželů Škvoreckých. Emigroval r. 1948. Dále napsal hru Šťastlivec Sulla a román Pozdější život Panny, vystavěný na nápadu zachránění Jany z Arku.

Egon Hostovský (1908-1973)
Psychologická próza, vrcholu dosahuje v exilu. Téma emigrace a svobody se v jeho díle pořád vrací- Sedmkrát v hlavní úloze, Nezvěstný, Půlnoční pacient, Dobročinný večírek, Cizinec hledá byt. Cena Egona Hostovského byla každoročně udělováva nejlepšímu prozaickému dílu exilové produkce.
V exilu a samizdatu vycházela i některá díla oficiálních autorů- Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále, Městečko, kde se zastavil čas, Něžný barbar, Příliš hlučná samota.
Samizdatové edice působí od r. 1970 a do r. 1989 jich bylo asi 70-Edice Petlice byla první a také nejprestižnější, založil ji L. Vaculík. Další- Edice Popelnice, Expedice, Kvart. Vyvházely i samizdatové časopisy- Spectrum, Zebra, Vokno, Váhy, Prostor.
Exilová nakladatelství jsou většinou založena českými emigranty a jsou na tom finančně lépe- 68-Publishers (Škvorečtí-Toronro, Kanada), Index (Kolín nad rýnem, Německo), Poezie mimo domov (Mnichov, Německo), Konfrontace (Švýcarsko), Rozmluvy (Londýn), Křesťanská akademie (Řím, Itálie).

IVAN BLATNÝ
Básník
První své verše psal už na brněnském gymnáziu
Tvorba ovlivněna přírodou a výlety
R. 1948 emigrace- Londýn- hospitalizace na psychiatrické léčebně
Všimnutí pěstounky že rád píše, schovávala básně a posílala je do torontského nakladatelství 68 Publishers
DÍLA: – PANÍ JITŘENKA
MELANCHOLICKÉ PROCHÁZKY, TENTO VEČER

Jan Zahradníček ( 1905 – 1960 )
– patří ke katolickému a spirituálnímu proudu
– absolvoval Třebíčské gymnázium, šel na VŠ FF UK, kde studoval germanistiku,
– věnoval se knihovnictví
– v době Mnichova ( 1938 ) se podílel společně s Durychem, Demlem a Čepem na tažení proti
některým demokratickým autorům, přičemž byly zdůrazňovány katolické tradice v české literatuře.
– v r. 1951 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu za velezradu na 13 let.
– po amnestii v r. 1960 umírá.
sb. Korouhve ( 1940 ) – b. Lítostné povodně
– autor reaguje na dobu války
– v básních se často objevují biblické motivy a biblické příměry
„Hle naše zem, ta Maří Magdaléna,
ta kněžna krajin kajícná a v blátě po kolena, ..“
sb. Stará země – b. Žalm ( 1942 )
sb. Pod bičem milostným ( 1944 ) – intimní lyrika

Období Normalizace
– v 70. letech nastoupilo tzv. období Normalizace – opět diktát Sovětského svazu, opět silná cenzura,
v čele státu KSČ, byla posílena úloha Státní bezpečnosti, rozjel se udavačský a špehovací systém.
– někteří lidé byli zbavováni vyšších funkcí, jejich děti měli problematičtější přístup ke studiu.
– došlo k velmi silné emigrační vlně, spousta umělců emigrovala, znovu vznikala i samizdatová
literatura.
1- LIKVIDACE NEKOMUNISTICKÉHO TISKU
2- ZÁKAZ PUBLIKACE NĚKTERÝCH AUTORŮ (Kainar, Lustig, Škvorecký,…)
říjen 1970 vydán seznam zakázaných autorů a knih
z knihoven vyřazeno 1. mil. Knih a 130 trezorových filmů
3- EMIGRACE- 150 tis. Čechů a Slováků

Literatura se rozdělila do 3 oblastí
1. Literatura oficiální – zde patří díla, která seděla režimu, prošla cenzurou jako
vhodná a byla vydána oficiální cestou v nakladatelství.

2. Literatura samizdatová – toto jsou díla, která psali autoři
doma, tajně, na psacích strojích, přes kopíráky, nebyla
oficiálně vydávána, znal je jen úzký okruh známých kolem
autora.
Mnohá díla samizdatová byla pašována přes hranice
na Západ a tam vydávána v exilových nakladatelstvích.

3. Literatura exilová – to jsou díla, která psali čeští spisovatelé žijící v exilu, tedy
v zahraničí. Byla psána česky a vydávána v exilových nakladatelstvích.

– v době normalizace vznikají významné samizdatové edice:
Edice Petlice – založil Ludvík Vaculík
Edice Expedice – založili manželé Václav a Olga Havlovi
Česká Expedice – převážně básnická tvorba
Pražská ( Česká ) imaginace – založil ji Václav Kadlec na poč. 80.let

– nejvýznamnějšími samizdatovými časopisy byly
Vokno – vydával Ivan Martin Jirous
Revolver Revue

– nejvýznamnější exilová nakladatelství:
Sixty – Eight Publishers (siksty ejt pablišrs) – založili manželé Josef Škvorecký a Zdena Salivarová v Torontu v Kanadě, první vydanou knihou byl Tankový prapor
Index – založen v Kolíně nad Rýnem, vydávalo politickou literaturu
Rozmluvy – založeny v Londýně, po revoluci přestěhovány do Prahy, založil Alexandr Tomský v roce 1982, vydávalo i světovou literaturu
Poezie mimo domov – založeno v Mnichově roku 1975
Arkýř
Konfrontace – v Curychu, vycházela zde i Kafkova díla

– nejvýznamnější exilové časopisy:
Svědectví – založil v Paříži Pavel Tigrid
Listy
Proměny

Odsouzení normalizace

JOSEF ŠKVOREKÝ
*1924 v Náchodě
od přelomu 60. a 70. let žije v Torontu v emigraci
se svou ženou Z.Salivarovou založili nakladatelství 68 -Publishers ( v Torontu)
v Náchodě maturoval na gymnáziu
měl tendence stát se lékařem
přestoupil na fakultu žurnalisty
přednášel literaturu na Torontské univerzitě
psal také detektivky
DÍLA: – ZBABĚLCI- vypravěč je Danny Smiřický- student gymnázia, který nestihl odmaturovat(nastala válka), jedinou starostí je co na to řeknou holky, různá podoba hrdinství, kniha zakázána za pomluvu státu, používal slangové výrazy
TANKOVÝ PRAPOR- opět D.Smiřický
SEDMIRAMENNÝ SVÍCEN- soubor povídek o tragických osudech židů, proloženo komickými historkami
TANKOVÝ PRAPOR- psal v Kanadě, D.Smiřický
PRIMA SEZÓNA- zobrazení Dannyho nešt´astných lásek
HŘÍCHY PRO PÁTERA KNOXE

MILAN KUNDERA
*Brno 1929
světová úroveň, patří mezi 10 nejvýznamnějším spisovatelům
studium filo.fakulty na KU,kterou nedokončil
vystudoval filmovou fakultu, kde poté přednášel literaturu
1970- ztratil zaměstnání
1975- emigroval do Francie
1979- zbaven českého občanství
1981- získal francouzské občanství
přednášel na univerzitě v Rennes
ve Francii píše pouze Francouzky a k češtině se už nevrací
začíná jako básník, ale důležitá je próza
1968-69- redaktor časopisu TVÁŘ
1968-69 došlo k neshodě KUNDERA x HAVEL o poslání národa

DÍLA- SMĚŠNÉ LÁSKY- Falešný autostop- dívka s e svým chlapcem hrají hru,která se jim vymkne z rukou a po které dochází k tragedii- musí se spolu rozejít- dojde k vzájemnému zhnusení
NESMRTELNOST
POMALOST
ŽERT- obraz deziluzí, kde je nevina trestána jako vina
ZNAKY:
1- ODLIČTĚNÝ MILOSTNÝ VZTAH SE KTERÝM SE CHLADNOKREVNĚ KALKULUJE
2- JE PŘEKROČENA HRANICE, KDY SE POUHÝ ŽERT MĚNÍ V TRAGICKÝ NEBO
TRAGIKOMICKÝ ZÁVĚR- SITUACE SE VYMKNE Z RUKOU
3- JE TU PŘESVĚDČENÍ, ŽE SKUTEČNOST LZE ZVLÁDNOUT JE MYLNÉ(ČLOVĚK
TOHO NENÍ SCHOPEN- NEJSME BOHOVÉ)
4- vždy je tam SARKASMUS, IRONIE, EROTIKA, HUMOR

LUDVÍK VACULÍK
pochází z Valašska
studium novinářství
je nejlepší fejetonista
od r. 1969 spisovatel
spoluzakladatel nakladatelství –edice Petlice
sledován STB- falešná obvinění => po r. 68- samizdat a exil
20¨let zákaz psaní
autor manifestu 2000 slov- názory a postoje veřejnosti, demokratizace,podpisy lidí kteří byli šikanováni( např. Emil Zátopek, Čáslavská)
orientuje se v politice
DÍLA: -román SEKYRA
MORČATA- o absurditě a odcizení, otec- úředník v bance x morčata, která koupí svým dětem = přenáší na ně svou zlost
ČESKÝ SNÁŘ- soubor fejetonů
JAK SE DĚLÁ CHLAPEC

IVAN KLÍMA
nejlepší autor povídek
signatář Charty 77, předseda Pen klubu
prozaik, dramatik, publicista, esejista
od 4- 7 let v Terezíně
vystudoval ČJ a literární vědy na filo. Fakultě
redaktor čas. KVĚTEN
1969-70 profesor na Michiganské univerzitě
publikace v samizdatu
2x emigrace
DÍLA- HODINA TICHA
MÁ VESELÁ JITRA – popisuje jednotlivé dny ( 7 dní)
MOJE PRVNÍ LÁSKY

BOHUMIL HRABAL
* Židenice ( Brno)
vynikající vypravěč
od 6 let žije v Nymburku
vystudoval právnickou fakultu
literatuře se věnuje od r. 1963
byl přeložen do 28 jazyků
byla po něm pojmenována planetka ve vesmíru
doména Hrabala- Libeň
symbióza mezi dílem a životem
střídá zaměstnání
úraz hlavy na Kladně- 1 rok léčby
hospody ve kterých sedával a sbíral inspiraci- U ZLATÉHO TYGRA
U PINKASŮ
ZNAKY:
1- OSOBITÉ VIDĚNÍ SVĚTA
2- NEMAJÍ SOUVISLÝ DĚJ
3- SVĚT KONTRASTU
4- ZÁJEM O PERIFERII
5- ZVLÁŠTNÍ HRABALŮV JAZYK
6- PÍŠE O LIDECH Z OKRAJE SPOLEČNOSTI

DÍLA- PERLIČKA NA DNĚ- hledá dobré jádro v každém člověku
povídky- PÁBITELÉ- zvláštní způsob vyprávění, spontánní a fantazijní, největší pábitel je strýc Pepin
novela- TANEČNÍ HODINY PRO STARŠÍ A POKROČILÉ- jediná věta na celé stránce (odstraněna interpunkce), 479 tis. výtisků(největší náklady
próza- OSTŘE SLEDVANÉ VLAKY- oceněn Oskarem
román- POSTŘIŽINY
NĚŽNÝ BARBAR
SKŘIVÁNCI NA NITI- 30 let trezorový film
SLAVNOSTI SNĚŽENEK
PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA
OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE- hl. postava je číšník Jan Dítě, podbízí se Němcům, získal majetek, ale v r.1948 o všechno opět přichází, končí osamocen na samotě

PAVEL KOHOUT
autor samizdatové a exilové literatury
je uznáván především v německy mluvících zemích (Rakousko)
dramatik, autor děl pro děti, scénárista, filmový režisér, překladatel, autor písní
pracoval v československém rozhlase
spolupracoval s divadly
bylo mu odebráno občanství(za účast v chartě 77)
žije v Rakousku
DÍLA: – KDE JE ZAKOPÁN PES
KATYNĚ
KONEC VELKÝCH PRÁZDNIN
SNĚŽÍM

Arnošt Lustig
– básník, prozaik, reportér, novinář a scenárista
– v roce 1942 byl odvezen do Terezína, Buchenwaldu a Osvětimi, unikl z transportu smrti
– od roku 1946 studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd
– v r.1968 emigroval do USA a Izraele – v r.1989 se vrátil
– z doby pobytu v Terezíně napsal novely – Noc naděje
Démanty noci
– novela – Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou
Němci zajali na Sicílii skupinu bohatých židovských podnikatelů s cílem vyměnit je za zajaté německé důstojníky. Po cestě je obrali o všechen majetek a brzy bylo jasné, že k žádné výměně nedojde. Němci pak dovedli celou skupinu až před plynovou komoru, kde se vzbouřila jedna Židovka, Kateřina Horowitzová, a zastřelila dva německé vojáky. Ihned byla sama usmrcena. Tato její vzpoura sice nic nevyřešila, ale je postavena do kontrastu s pasivitou a slepou odevzdaností ostatních členů skupiny.
Novela je napsána na motivy skutečné události.
– román Dita Saxová
příběh osiřelé židovské dívky, která prožila válku v koncentračním táboře, s čímž se nedokázala vyrovnat, po válce nebyla schopna normálně žít a ukončila svůj život sebevraždou

Václav Havel (1936)
Stejně jako Vaculík přispěl k zvýšení úroveně fejetonůvého žánru, Havel obohatil českou oblast esejistiky a reflexivní publicistiky. Dílo O lidskou identitu bylo uspořádáno V.Prečanem a A.Tomským. Obsahuje eseje Moc bezmocných, Dopis Gustavu Husákovi, polemiku s Kunderovou statí Český úděl, Vaculíkovými fejetony;řadu protestů, apelů a prohlášení.
Na něj navázal svazek Do různých stran shrnující esje a články z let 1983-1989, úvahový charakter má i Dálkový výslech, jde o rozhovar Václava Havla s Karlem Hvížďalou o vlastním životě, důležitých momentech. Dopisy Olze jsou skutečné dopisy z vězení, kde byl Havel držen čtyři roky v souvislosti s událostmi okolo Charty 77.
Díla: Zahradní slavnost, Audience, Chyba, Largo desolato, Vernisáž

UNDERGROUND
Skupina umělců, kteří se odlišovali
Počátky spadají do konce 40. let, kdy vznikla edice PŮLNOC (E.Bondy,B.Hrabal)
V 70. let. Došlo ze strany mocenského aparátu(STB) k masivnímu potlačování rockových skupin
Je to naprostá nezávislost na ofic. Kultuře a politice, životní a duchovní postoj nepřipouští jakýkoli kompromis s režimem

PÍSŇOVÉ TEXTY
BEZPROSTŘEDNÍ KONTAKT S PUBLIKEM
VÝSMĚCH TOTALITNÍ MOCI
NĚKTERÉ MAJÍ I POLITICKOU HODNOTU- ZLIDOVĚNÍ

PŘEDSTAVITELÉ-
JAROSLAV HUTKA
VLADIMÍR MERTA
VLASTA TŘEŠŇÁK
JAN NOHAVICA, PAVEL, DOBEŠ
JAN BURIAN
JIŘÍ DĚDEČEK
KAREL KRYL

– počátky undergroundu spadají do 40. let, kdy vznikla Edice Půlnoc, kterou založil Egon Bondy
– k rozšíření tvorby dochází v 70. letech, hlavním námětem tvorby se stalo heslo Jsem proti
– v textech se objevují prvky dekadence, obava, úzkost, politický postoj, výsměch i vulgarita
– manifestem undergroundu je Zpráva o III. českém hudebním obrození – text vydal M. Jirous

Egon Bondy – vlastním jménem Zbyněk Fišer
– byl doktorem filosofie
– společně s Vodseďálkem vymysleli nový typ poezie, tzv. trapnou poezii – ta měla za úkol především
šokovat a provokovat, neuznávali oficiální poezii
– některé jeho texty byly zhudebněny rockovou skupinou The Plastic People Of The Universe
– jeho poezie se vysmívala komunismu, byla ironická, bez metafor
– je autorem sbírky trapné poezie Trhací kalendář

Ukázka ze sbírky Trhací kalendář

Ráno sedím na záchodě
myšlenky mám v dobré shodě
chce to jenom zatlačit
Nic se ale nechce dít
Snad to mám dědičné v rodě
nebo po spaní pohodě
nechci zas začínat žít
Nakláním se vpravo vlevo
rukou masíruji střevo
vztyčuji se nad zenit
ale hovno tkví jak dřevo
a nechce ani se slevou ze mě jít
…
Sedím na hajzlu a tlačím
Na svět přišel jsem a za čím?
Vposled padá na kolena
mi má hlava ubolená

Ivan Martin Jirous zvaný Magor
– byl uměleckým vedoucím rockové skupiny The Plastic People Of The Universe
– za pobuřování, vydávání samizdatového časopisu a za výtržnictví byl často ve vězení
– většina jeho básní zůstala v rukopisech a byla známa jen úzkému okruhu jeho přátel
– až v Mnichově vyšel soubor jeho veršů Magorovy labutí písně

Na Mírově jsem makal v kapli.
Když teďka počtvrtý mě lapli,
šoupli mě dělat do kostela
a v kláštěře je moje cela.
Ptám se Tě, Pane, vážně zcela,
ač trochu s potlačeným smíchem:
Nechceš mě nakonec mít mnichem?
21.
Nad dvěma slunci
třetí vzešlo
bez tebe by to Bondy nešlo

Bez tebe bych byl bez poetiky
seděl jak vůl
a lepil jen pytlíky.

– The Plastic People of the Universe – byla hudební skupina, která se stala v letech 68 – 69 vzorem
pro mladé. Zhudebnili texty Jiřího Koláře a Egona Bondyho
– jejich činnost byla násilně přerušena v roce 1976 soudním procesem
– jejími členy byl ivan Martin Jirous a Martin Hlavsa

– dalšími významnými osobnostmi byl Jáchym Topol, který byl autorem textů skupiny Psí vojáci a
Petr Placák
– výraznými osobnostmi exilu byli písničkáři, mezi nejvýznamnější patřil zejména Karel Kryl – stal se
symbolem okupačního odporu, hlavně písní Bratříčku, zavírej vrátka, působil i jako pracovník
americké rozhlasové stanice Svobodná Evropa

Bratříčku nevzlykej to nejsou bubáci
vždyť už jsi velikej
to jsou jen vojáci.
Přijeli v hranatých železných maringotkách.

Prší a venku se setmělo
Tato noc nebude krátká
Beránka vlku se zachtělo
Bratříčku, zavřel jsi vrátka?

Se slzou na víčku hledíme na sebe.
Buď se mnou bratříčku
bojím se o tebe
na cestách klikatých bratříčku v polobotkách.
…
– písničkáři stáli vždy na hraně, byli zakazováni a režimu byli vyloženě trnem v oku, protože měli velký
vliv na širokou veřejnost
– k nejznámějším patřil Jarek Nohavica, Pavel Dobeš, Jan Vodňanský, Vladimír Merta, Jaroslav Hutka,
Vlastimil Třešňák, Ivo Jahelka…

Dokud se zpívá – Jarek Nohavica

Z Těšína vyjížděj vlaky co čtvrthodinu
Včera jsem nespal a ani dnes nespočinu
Svatý Medard můj patron ťuká si na čelo
ale dokud se zpívá – ještě se neumřelo

Do alba jízdenek lepím si zase jednu
Vyšel jsem před chvílí konec je v nedohlednu
Za okny život se míhá jak leporelo
Ale dokud se zpívá – ještě se neumřelo

Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze
Houpe to houpe to na housenkové dráze
A kdyby supi se slétali na mé tělo
Tak dokud se zpívá – ještě se neumřelo