MLUVNICE – Přejímání slov

Slova cizího původu jsou:
Zdomácnělá – neuvědomujeme si cizí původ (př. jablko, škola, víno).
Cizí – zachovala si původní ráz.
•Zcela běžná – obecně užívaná, pravopisem přizpůsobená (auto, rekreace, prémie).
•Méně běžná, ale častá (př. extrémní, aloe).
•Omezená na okruh odborníků (př. anoda, reostat).
•Mezinárodní – společná většině kulturních národů (př. Bible, kilogram, doktor).
•Nespisovná – hlavně z němčiny (př. kšeft, flaška).

•Přejímána z:
•Němčiny: hlavně v 18. a 19. stol.; barva, rychtář.
•Francouzštiny: bujón, kostým, šanson, páže.
•Italštiny: finanční a hudební termíny; banka, moderato.
•Angličtiny: byznys, gól, svetr, džentlmen, mítink.
•Řecko-latinské slovní zásoby: kostel, telefon, škola.
•Ruštiny: čaj, brigáda.
•Polštiny: tklivý, svěží.
•Chorvatštiny: junák.
•Maďarštiny: guláš, husar, čardáš.
•Jiných jazyků: otoman (arabština), pyžamo (perština), rýže (indické jaz.), kečup (čínština), gejša (japonština).

•Příčiny přejímání:
•Rychlý rozvoj společnosti – nutnost pojmenovat nové jevy;
•mezinárodní srozumitelnost a naopak nesrozumitelnost;
•někdy je cizí slovo běžnější než české;
•cizí výraz zmírňuje trapné pocity;
•snadné tvoření odvozenin.