Staroslověnská literatura a působení Konstantina a Metoděje

Zvětšování tlaku ze západofrancké říše vedlo knížete Rostislava roku 862 k vyslání poselstva k byzantskému císaři Michalovi III. s žádostí o vyslání misie na Velkou Moravu. Císař žádosti vyhověl a roku 863 přicházejí na Moravu Konstantin a Metoděj. Tito dva bratři přinesli do Velkomoravské říše první slovanské písmo – hlaholici (z hlaholice se později vyvinula cyrilice a z cyrilice azbuka).Proglas je nejstarší dochovaná slovanská báseň (předmluva k překladu Evangelia). Právo člověka naslouchat bohoslužbě v mateřštině (vyjádření rovnoprávnosti všech jazyků).Moravsko – panonské legendy jsou prozaické díla sepsaná Konstantinovými a Metodějovými žáky. Obě legendy jsou zvláštní naprostou absencí zázraků nebo nadpřirozených jevů, což jim dodává na realističnosti.Legenda Život Konstantinův obsahuje hodně metafor, citátů z Písma, básnických uměleckých obrazů. Má filozofický nádech.Naopak Život Metodějův je jednodušší a obsahuje převážně vyprávění z Metodějova života. Kyjevské listy jsou zlomkem překladu mešních formulářů a jsou jediným rukopisem zachovaným v původní podobě z velkomoravského období.Legendy jsou zbožná čtení, původně předčítaná v kostele na svátek světce, o němž pojednávají. Jejich pramenem byly příběhy spojené s životem svatých.Pověstí z 9. stol. se nám dochovalo mnoho, ale jejich věrohodnost je mnohdy pochybná. Příkladem jsou pověsti O praotci Čechovi, O Krokovi, O Libuši, O Přemyslu oráči, Vlasta, Šárka, O Horymírovi a Šemíkovi. Tyto pověsti můžeme najít v Kosmovi, nebo v Dalimilově kronice a byly také nově zpracovány Jiráskem, Olbrachtem a Vančurou.