Středověká literatura
Středověk se oficiálně datuje od roku 476 do roku 1492.Typické je zařazení obyvatelstva do feudálního systému (šlechta, kněží a poddaní). Středověká literatura je hlavně ve svých počátcích úzce spjata s církví.V Čechách začíná vývoj literatury asi v 9.stol, ale značná část textů se nedochovala a často není znám autor či datace. Prvními centry vzniku literatury jsou kostely a kláštery a proto je první literatura náboženského charakteru. První dochované české literární památky jsou psány staroslověnštinou. Ta k nám pronikla zásluhou Konstantina a Metoděje vyslaných na žádost velkomoravského knížete Rastislava byzantským císařem Michalem III. Oba také vybrali abecední písmo pro nový jazyk – hlaholici, která se později změnila na cyrilici a ta se dodnes dochovala v podobě azbuky. Konstantin a Metoděj vychovali mnoho následovníků a načas prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Vrcholem jejich práce bylo zřízení moravského arcibiskupství roku 880. Arcibiskupem byl zvolen Metoděj.Jednou z nejdůležitějších památek je Proglas. Je to veršovaná, česky psaná předmluva k evangeliu. Za autory jsou považováni právě Konstantin a Metoděj. Proglas zdůrazňuje právo člověka na čtení bible v jemu srozumitelném jazyce.Velmi důležitým žánrem je legenda, vyprávějící o životě, zázracích a mučednictví světců. Ve svých počátcích přinášely legendy cenné historické informace, ale postupně se přetvářely k obrazu křesťanské teologie. Nejznámější legendy jsou Moravsko-panonské legendy (Život Konstantinův, Život Metodějův), Život knížete Václava a druhá staroslověnská legenda o sv. Václavovi, která vznikla podle latinské předlohy. Po Metodějově smrti byl obnoven spor mezi českými a latinskými kněžími. Kníže Svatopluk byl na straně latinské a proto byli Metodějovi stoupenci vyhnáni z Čech. Vývoj staroslověnského písemnictví dále pokračoval v Sázavském klášteře (1032 – 1096), ale staroslovenština zatím ztratila své postavení a po zrušení kláštera se latina stala dominantním jazykem. Novým centrem se později stal klášter Na Slovanech založený Karlem IV.