ČESKÁ POEZIE KONCEM 19. A V POČÁTKU 20. STOLETÍ – charakteristika

ČESKÁ POEZIE KONCEM 19. A V POČÁTKU 20. STOLETÍ
charakteristika – v českém prostředí 90-tých let se rozvinuli zejména symbolismus, impresionismus a dekadence
vzniklo i několik uměleckých skupin, které na určitou dobu sdružili některé básníky

Česká moderna
1895 – předěl ve vývoji českého básnictví
vzniká seskupení Česká moderna – sdružuje podstatnou část mladých autorů – F.X.Šalda, J.S.Machar, O.Březina, A.Sova, V.Mrštík, J.Šlejhar
v této skupině soustředěni všichni básníci, jejichž tvorba je těžištěm moderní české básnické tvorby 90-tých let

Protispolečenští buřiči
revoltují v životě i v umění, někteří se zúčastnili politického hnutí mládeže Omladina, byli i vězněni – S.K.Neumann
z tohoto životního postoje se rodí dekadence, satanismus, anarchismus i bohémský a tulácký přístup k životu – K.Toman, F.Goellner, J.Hašek
profiluje se skupina české dekadence kolem časopisu Moderní revue, založena 1895 – básník Jiří Karásek ze Lvovic, kritik Arnošt Procházka, Karel Hlaváček
tento proud ovlivněn francouzskou dekadencí
k protispolečenským buřičům lze zařadit i anarchisty – kolem časopisu Nový kult 1897 -1905 – F.Goellner, S.K.Neumann
osobitý buřič, tvůrce národní a sociální poezie ze Slezska – Petr Bezruč

Impresionismus a symbolismus
francouzské vlivy můžeme sledovat i v poezii impresionistické – K.Toman, F.Šrámek, A.Sova, O.Březina, nebo symbolistické – A.Sova, O.Březina
samostatnou generaci tito básníci nevytvořili