Doba doznívání husitství

V roce 1434 v bitvě u Lipan byli husité poraženi a rozprášeni. Zde padl i vůdce husitů Prokop Holý. O této době se mluví jako o době polipanské. I po skončení husitské revoluce žijí ideály husitství v literatuře.

PETR CHELČICKÝ (1390 – 1460) – nabyl vědomostí převážně z českých spisů. V mládí se dostal do Prahy a byl svědkem Husova působení, ale ve svém díle odsoudil válku a ostře kritizuje celou společnost. Psal česky, latinu moc neovládal.
• O boji duchovním (15. století) – tímto dílem odmítá násilí, spravedlivou válku, ale připouští jediný boj, boj duchovní (proti ďáblu).

• O trojiem lidu řeč (15. století) – kritika středověkého rozdělení společnosti na 3 stavy – rytířský, kněžský, robotný, které uznávali i husité. Chelčický odkazuje na Bibli a hlásá rovnost všech lidí.

• Postila (15. století) – úvahy psané formou kázání, protiklady ve společnosti vidí ostřeji než Hus. Terčem kritiky je majetek církve.

• Siet viery (15. století) – alegorické (jinotajné) dílo. Zachycuje bájný lov, kdy v síti uvíznou malé i větší ryby a některé síť trhají. Tou sítí rozumí křesťanství a křesťanskou víru, kterou se lidi zachraňují od hříchů a kacíři a hříšníci svým špatným životem síť trhají. Hlavními ničiteli sítě jsou papež a panovník.

ALEGORIE – jinotaj; symbolické vyjádření něčeho pomocí symbolů.

Měl velký význam, některými myšlenkami předběhl svou dobu, ale jeho myšlenka neodporovat zlu vedla k trpnému přijímání bezpráví. Z jeho názorů vznikla skupina lidí, která v polovině 15. století založila Jednotu bratrskou (zakladatel Řehoř Krejčí), navzájem si říkali – bratře, sestro. Za závazné pravidlo života uznávali Bibli, tělesně pracovali, nedbali o vyšší vzdělání. Později byli příslušníci této církve pronásledování (životní osud J. A. Komenského). Později od některých názorů Chelčický ustupuje, hlavně v tom, že začali klást důraz na vzdělání, zakládali školy, literárně tvořili a stali se tak nositeli kulturních a vzdělávacích snah.

Význam husitství:

– pokus o reformaci společnosti prostřednictvím církve
– znamenalo rozšíření znalosti čtení, psaní a Bible
– stalo se základem myšlenky zreformování společnosti v dalším století