Demokratické tradice české publicistiky

Publicistka ~ zabývá se běžnými či obecnějšími otázkami společenského života za účelem:

1. informativním
2. vysvětlujícím
3. výchovným
4. obecně vzdělávacím
5. zábavným
~ je publikována v novinách, časopisech
~ beletristické žánry v knihách

Václav Matěj Kramerius

pochopil význam žurnalistiky pro NO, chápe její didaktický a společenský dosah, funkci novin → především výchovná kupuje Pražské poštovské noviny a přejmenovává je na Krameriovy c.k. poštovské noviny zakládá vydavatelství
Česká expedice začíná zde vydávat zábavné knihy, později překlady německé prózy a literatury

Josef Kajetán Tyl

působil v časopise Pražský posel zakládá časopis Květy

Karel Havlíček Borovský

významný politický novinář, literární kritik zakladatel moderní české publicistiky v letech 1842 – 1844 byl vychovatelem ve šlechtické rodině v Rusku
→ již zde vznikají první epigramy a reportáže reportáže byly vydány pod souborným názvem:
Obrazy z Rus
~ mají spíše historicko-kulturní, národopisný charakter po návratu pracuje v redakci Pražských novin v příloze Česká včela v roce 1848 založil svoje noviny Národní noviny a přílohy Šotek píše svoji kritiku
~ do novin píše kritické články
→ týkaly se politického a společenského dění
~ je mu jasné, že noviny by měly informovat ( to je samozřejmost ), ale pro něj je prioritní funkce didaktická ( vychovávat občansky a politicky ) po porážce revoluce činnost novin zastavena, odchází z Prahy do Kutné hory a vydává: časopis Slovan
→ sem píše články s církevní a náboženskou tématikou epištoly Kutnohorské epištoly
→ výklad náboženské otázky, užívají se při káráních, rozvádí se nějaký citát v prosinci 1851 odvezen do vyhnanství do Brixenu, tam onemocněl TBC a roku 1856 umírá založil naši vědeckou literární kritiku svým článkem, studií: Kapitoly o kritice

Jan Neruda

první básně a fejetony mu vychází v časopisech Čas a Hlas rozhodl se, že bude žurnalistou začal pracovat jako lokálkář v německých novinách ( procházel se po Praze, sbíral různé novinky a zprávy a zpracovával je pro noviny ): Tagesbote aus Böhmen 1860 časopis Čas 1865 zakotvil v Národních listech, kde se stal redaktorem, věnuje se jim až do konce života. Zde jsou také otiskovány jeho fejetony. fejeton: kratší novinářský útvar, který zajímavým, vtipným způsobem glosuje současné události ( společenské, hospodářské, politické, kulturní )
~ dříve = podčárník
~ napsal jich přes 2000, později sebrány ve spisech: Studie krátké a kratší Žerty hravé a dravé
~ nejznámější fejeton: Kam s ním? spolupracoval i s Hálkem v časopise Lumír píše literární a divadelní kritiky

Vítězslav Hálek

publicista, fejetonista, již za života uznávaný básník existenčně zakotvil v Národních listech a pracoval jako literární a divadelní kritik pro Divadelní rubriku v Národních listech přispívá i do Květů a do časopisu Lumír ( Lumír ~ založen 1872 ~ 1872 – 1877 – V.Hálek aj.Neruda v redakci ~ od roku 1877 – redaktorem J.V.Sládek ) jako fejetonista a kritik spjat s Národními listy, zde vyšla literárně-teoretická stať : Gogola hledám ( analýza Gogola Revizora ) 70. a 80. léta: – 1872 ~ časopis Lumír – časopis Světozor ~ s ním spjata Eliška Krásnohorská – Květy ~ Svatopluk Čech a jeho bratr – časopis Osvěta ~ založen Václavem Vlčkem ( literární historik a jazykovědec ) ~ konzervativní časopis

Josef Václav Sládek

básník, dramatik a překladatel, také fejetonista a dlouhodobý redaktor časopisu Lumír spolupracoval i s Květy, Osvětou Generace 90.let Manifest české moderny
~ tvůrce a mluvčí: J.S.Machar ( básník )
~ manifest zestylizoval: F.X.Šalda ( kritik )
~ po vydání manifestu se Česká moderna rozpadla a každý se vydal svým směrem Dekadenti a symbolisté se seskupují kolem časopisu Moderní revue Anarchističtí buřiči zpočátku spolupracují s Moderní revue, pak ale v časopisech avantgardy: Nový kult, Omladina S.K.Neumann a spisovatelé hlásící se ke komunismu a k proletářské literatuře – v časopisech: Červen, Kmen, Proletkult

Karel Čapek

začal pracovat v redakci Národních listů od dob J.Nerudy je nejvýznamnějším žurnalistou v těchto letech s obratem zakládá Lidové noviny
~ zde pracuje do konce života založil nový publicistický žánr: SLOUPEK
~ založen na úvahovém postupu
~ není to fejeton ( bez vyprávění )
~ postřeh k současné události rozvíjí žánry: literární kritiky divadelní kritiky Čapek cestoval po Evropě → cestopisné reportáže → hledá člověka, jeho jsoucí život, zajímá ho přítomnost, nesmírně vtipné postřehy → Anglické listy ~ velmi vtipně a přesně vystihl charakter Angličanů → Italské listy ~ nezajímá ho Antika, ale obyčejný člověk → Obrázky z Holandska → Výlet do Španěl → Cesta na Sever

Karel Poláček

zakotvil v redakci Lidových novin vedle fejetonů a Čapkových sloupků psal nový literární žánr: SOUDNIČKY
~ vtipně glosované události ze soudních síní do své prózy se zapsal redaktorským rukopisem, úsporností výraziva jeho próza se vyznačuje vynikajícím žurnalistickým postřehem

Ferdinand Peroutka

talentovaný novinář, věrný demokratickým ideálům po celou dobu za války v koncentračním táboře po roce 1848 odchází do exilu deník Přítomnost ~ spory nad charakterem českého člověka ( Švejk, … )

Eduard Bass

prozaik, redaktor, textař a písničkář působil jako šéfredaktor v Lidových novinách, věnoval se fejetonu, sloupku, reportážím založil nový literární žánr:
ROZHLÁSKY ~ krátké veršované komentáře, glosování nějaké události má smysl pro humor a pravdu

Ivan Olbracht 

levicově orientovaný publicista začal pracovat jako redaktor ve Vídni
→ Dělnické listy pak přešel do redakce Práva lidu v Praze
→ to později přejmenováno na Rudé právo reportáže: Obrazy ze soudobého Ruska próza s prvky reportáže: Zamřížované zrcadlo ~ vězeňský deník ~ překládá čtenáři zážitky z vězení
~ všímá si spíše delikventů, ne politických vězňů
~ zapsal se zde novinářským rukopisem reportáže: Země beze jména ( původní název → později Hory a staletí )

Rudolf Těsnohlídek

tvůrce půvabného humorného vyprávění: Liška Bystrouška
~ zhudebnil L.Janáček patřil také k našim nejlepším soudničkářům

Egon Ervin Kisch

pražský reportér v německých novinách nazývá „zuřivým reportérem“
→ „chtěl být vždy při tom“ stal se klasikem umění reportáže, spoléhal vždy na sílu věcnosti a holých faktů knihy reportáží:
Pražský pitaval ~ kriminální příběhy pražského podsvětí
Caři, popi, bolševici ~ kritika poměrů v Rusku ~ lid utlačován carem, pravoslavnou církví, bolševiky

Julius Fučík

V zemi milované
V zemi, kde zítra znamená včera
Reportáž psaná na oprátce
angažoval se v roce 1932 z časopisu Tvorba udělal ideologický časopis byl vězněn na Pankráci, psal na krátké svitky cigaretového papíru, líčil výslechy, sám byl odsouzen k smrti, popraven roku 1943 jeto dokument, reportáž, ale některé pasáže mají vysokou stylistickou úroveň na začátku okupace jako žák F.X.Šaldy vydal 3 studie:
Božena Němcová bojující
Sabinova zrada
O Zeyerově chůvě

Demokratické tradice naší publicistiky rozvíjí současnost:

Ludvík Vaculík

prozaik, fejetonista autor textu: Dva tisíce slov organizátor edice Petlice ( samizdat ) spolupráce s Lidovými novinami
S Lidovými novinami spjati: Jiří Ruml Ivan Klíma Ivan Hoffmann