V 60. letech
– uvolnění, existence literárních časopisů Květen, Světová literatura, Tvář, Sešity pro mladou literaturu, Plamen, Literární noviny – dočasné obnovení plurality v české literatuře
6. literární kritika po roce 1968
období normalizace
v roce 1972 vznikl Svaz českých spisovatelů – pouze oficiální autoři, vydává Literární měsíčník
a) oficiální kritika
- OLDŘICH RAFAJ – Zápas o současnost, O literatuře naších dní
- ŠTĚPÁN VLAŠÍN – Ve škole života, na Přelomu desetiletí, Léta zrání
- MILAN BLAHYNKA – Pozemská poezie, Denní chléb, – odmítl vliv spiritualismu a existencionalismu
- HANA HRZALOVÁ – Spoluvytvářet skutečnost
- VÍTĚZSLAV RZOUNEK – Strana literatuře – literatura straně
b) samizdatová kritika
- MILAN JUNGMANN – měsíčník Obsah
- věnoval se nové české próze – samizdatové, exilové i oficiální
- Cesty a rozcestí – kritické stati z let 198ě – 87
- Průhledy do české prózy
- JAN LOPATKA – od roku 1981 samizdatový časopis Kritický sborník
- Předpoklady tvorby
c) exilová kritika
- JOSEF ŠKVORECKÝ a ANTONÍN BROUSEK
- Na brigádě – první kniha kritik vydána v exilu, Škvorecký ironicky komentoval oficiální českou prózu, Brousek poezii
KVĚTOSLAV CHVATÍK
- publikoval v Listech, Svědectví, Obrysu, Proměnách
- věnoval se všem třem proudům české literatury a snažil se o objektivní hodnocení, především estetické
- Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy, Melancholie a vzdor
