Souvětí podřadné:

– souvětí = spojení dvou i více vět ve vyšší větný, významově gramatický celek, vyjadřuje složitější myšlenku nebo více myšlenek (počet vět poznáme podle počtu přísudků ve větách dvojčlenných, nebo podle základů ve větách jednočlenných – souvětí podřadné obsahuje pouze jednu větu hlavní a jednu nebo více vět vedlejších, které závisí právě na oné hlavní větě. Věty vedlejší zpravidla zastupují některý větný člen. Jsou uvozeny spojkami podřadicími, vztažnými nebo vztažnými příslovci, přičemž vztažná slova považujeme za větné členy. Spojky a odkazovací slova (ukazovací zájmena nebo odkazovací příslovce) větnými členy nejsou. Mezi větami řídícími a závislými jsou vztahy determinace. – druhy vedlejších vět:▫ vedlejší věta podmětná (Kdo? Co?): vyjadřuje podmět věty řídící, která je tvořena pouze přísudkovou částí, spojovací výrazy: vztažná zájmena (Kdo se učí, dosahuje dobrých výsledků.), příslovce (Není známo, kdy přijede.), spojky že, aby, kdyby… (Bylo mi doporučeno, abych zůstal v pokoji. Potěšilo mě, že si vzpomněl.) ▫ vedlejší věta přísudková: vyjadřuje jmennou část přísudku, ve větě řídící je jen spona, spojovací výrazy: jak, jako, kdo, takový, že… (Obloha je, jako vymalovaná. Nejsi taková, za jakou jsem tě považoval. Byl z těch, kdo šířili osvětu na venkově.)