VÝSLOVNOST

3. Písmeno ä se vyslovuje jako široké e (mezi a a e) nebo také jako obyčejné e.4. Českým skupinám bě, pě, mě, vě odpovídají slovenské skupiny be, pe, me, ve.5. Písmeno ô se vyslovuje jako dvojhláska uo.6. Ve slovenštině jsou dvojhlásky ie, ia, iu, ô; skupina ou v 7. p. sg. (např. ženou) se ve slovenštině za dvojhlásku nepokládá.7. České dvojhlásce ou (a z části také í) odpovídá ve slovenštině většinou ú. Ou je pouze v 7. p. sg. ž. r. (novou cestou, svojou prácou).8. Na místě českého ř je ve slovenštině r.9. Ve slovenštině mohou být slabikotvorné souhlásky r a l také dlouhé (zavŕšil, hĺbka, tŕnie).10. Ve slovenštině je dvojí l: l shodné foneticky s českým l a měkké ľ. První l se neoznačuje (minulosť, prežil), měkké ľ se vyslovuje v těch případech, ve kterých je jeho měkkost vyznačena háčkem nebo apostrofem, ale i tehdy, jestliže za ním následuje i, e, ie, ia, iu.11. Ve slovenštině se v na konci slabiky po samohlásce a po r nebo l vyslovuje jako neslabičné (obouretné) u (lev, dav, spev, dávka).12. Ve slovenštině nebývají za sebou dvě slabiky s dlouhými samohláskami; podle tzv. rytmického zákona se kromě výjimek druhá krátí. (Dvojhlásky se počítají za dlouhé, ačkoliv se vyslovují krátce.)