Český jazyk nejen pro studenty

VZTAHY MEZI VĚTAMI V SOUVĚTÍ

podřazování = vztah závislosti (determinace), formálně vyjádřen hypotaxí (závislost věty na větě řídící), jedná se o spojení těsnější – např.: Když skončily přednášky, Jan odcházel ještě do laboratoře, aby se přesvědčil o správnosti svých...

Souvětí:

souvětí = spojení dvou i více vět ve vyšší větný, významově gramatický celek, vyjadřuje složitější myšlenku nebo více myšlenek (počet vět poznáme podle počtu přísudků ve větách dvojčlenných, nebo podle základů ve větách jednočlenných...

POLOVĚTNÉ KONSTRUKCE

– polovětné konstrukce tvoří významově samostatný celek, oddělují se čárkou, mluvnicky se svou rozvitostí blíží vedlejším větám, ale bez přísudkového slovesa▫ volný přívlastek adjektivní: přívlastek rozvitý stojící zpravidla za podstatným jménem a jehož základem...

Samostatnými větnými členy nejsou:

předložky, spojky, citoslovce, zvratná zájmena u zvratných sloves, tvary slovesa být v složených tvarech slovesných, sponová slovesa, způsobová a frázová slovesa zdůrazňující, rytmické nebo navazující částice, odkazovací výrazy, vsuvky, oslovení (kdo to tu je,...

Podmět (subjekt):

▫nezávislý na jiném členu, shoda s přísudkem, vyjadřuje původce nebo nositele činnosti stavu, vlastnosti, někdy cíl děje, může být vyjádřen všemi slovními druhy- rozlišujeme: podmět vyjádřený (Sestra přišla na návštěvu.), nevyjádřený (Čte knihu.) nebo...

Předmět (objekt):

– závisí na slovese nebo přídavném jménu (závislost vyjádřena rekcí), vyjadřuje osobu, zvíře, věc, které děj zasahuje, nebo kterých se obsah předmětu týká, nejčastěji bývá vyjádřen podstatným jménem v prostém nebo předložkovém pádě (psal...

Větné členy a polovětné konstrukce

VĚTNÉ ČLENY1. holé: nezávisí na nich jiný větný člen, mohou být jednoslovné nebo víceslovné (složený slovesný tvar přísudkový – četl jsem, budu číst, byl bych četl, je čten; zvratné sloveso – smát se, zpívám...

15. století

– poč. 15. stol. – husitské hnutí Þ počeštění měst, uplatnění češtiny ve veřejném životě, v literatuře (obrací se k měšťanům a řemeslníkům), česká bohoslužba, rozvoj mluveného slova (kázání), znalost bible Þ popularizace češtiny...

17. a 18. století – pobělohorské období

– 1620 bitva na Bílé hoře, zpomalení rozvoje spisovné češtiny, úpadek češtiny, emigrace české nekatolické inteligence, vliv germanizace, čeština jen na venkově a v nižších vrstvách, v lidové slovesnosti – snaha bránit se cizím...

Zánik některých minulých časů:

dříve jednoduché slovesné tvary aorist (vedech = vedl jsem) a imperfektum (vediech = vedl jsem), užívaly se do konce 14. stol., také složený tvar času předminulého = plusquamperfektum (byl jsem nesl, byl jest nesl...